Marathon de la Liberté 2026: François Leprovost a Valentin Gondouin zazářili na plážích vylodění

Některé závody mají duši. Marathon de la Liberté k nim patří, možná víc než kterýkoli jiný ve Francii. Od roku 1988 vzdává tento závod prostřednictvím sportu hold událostem D-Day. Trasy vedou přes místa spojená s vyloděním a bitvou o Normandii, jako jsou pláže Juno a Sword, kasino v Ouistrehamu nebo Pegasus Bridge. Žádný jiný maraton ve Francii, a jen málokterý na světě, nenabízí možnost uběhnout 42 km po místech, kde se skutečně psaly dějiny osvobození. Tuto neděli 7. června se už po devětatřicáté vydaly tisíce běžců z Courseulles-sur-Mer podél normandského pobřeží. V cíli na ně čekal stadion Hélitas v Caen a kolem krku sběratelská medaile. Přes 30 000 účastníků, sedm závodů, pocta D-Day. Normandy Running Festival v celé své šíři.

François Leprovost rozhodl v posledních 200 metrech

Mužský maraton se proměnil v dlouhou pokerovou partii, kterou rozhodl ten nejkratší možný závěr. François Leprovost (SPN Vernon), rodák z Bayeux nedaleko Caen, měl tento den v kalendáři označený už od zimy. Loni skončil druhý a letos přijel s jediným cílem. Trpělivost se mu vyplatila. Více než 42 kilometrů běžel bok po boku s Pierre-Antoinem Ruelem (Stade Saint-Lois) a Anthony Avrilem (Stade Olympique du Maine). Všichni tři vběhli na stadion Hélitas společně, jen několik kroků od sebe. Pak Leprovost nastoupil do finiše. Přestože ho v závěru chytaly křeče, rozhodl v posledních 200 metrech. V cíli je dělilo pouhých pět sekund. Leprovost 2:27:13, Ruel 2:27:14 a Avril 2:27:18. Tak těsný maratonský stupínek vítězů se nevidí často. U cílové čáry, kde čekali jejich blízcí, emoce náhle vytryskly.

Mezi ženami si Julie Ripa (Paris Sport Club) vypracovala náskok dlouho před cílem. Pařížanka zvítězila časem 2:57:05, před druhou v pořadí měla náskok přes čtyři minuty. Élodie Percel (ES Troarn), rodačka z Calvadosu závodící na domácí půdě, vylepšila osobní rekord o více než deset minut a doběhla za 3:01:45. Pro závodnici z Troarnu to byl mimořádný výkon, kterým předčila Chloé Naquin (ASPTT Orléans, 3:03:44).

Valentin Gondouin v tempové režii

Před půlmaratonem Pegasus, jehož start je u Pegasus Bridge, prvního mostu osvobozeného v Evropě v noci z 5. června 1944, visela ve vzduchu jediná otázka: o kolik Valentin Gondouin své soupeře předběhne. Odpověď přišla velmi rychle. Rodák z Flers v departementu Orne, který nyní závodí za Stade Saint-Lois, zvládl 21 km za 1:04:35 při své premiéře v tomto závodě. Premiéra, která připomínala exhibici. Gondouin získal v květnu ve městě La Spezia individuální bronz a týmové zlato na mistrovství Evropy v rámci Evropského poháru na 10 000 m. Letos míří velmi vysoko. Osobní rekord na půlmaratonu má 1:00:17 a maraton zvládl za 2:07:54, což z něj dělá jednoho z nejvšestrannějších francouzských vytrvalců. Za dva měsíce ho čeká Birmingham a mistrovství Evropy v maratonu (10.–16. srpna 2026). Caenský půlmaraton tak působil spíš jako luxusní rozcvička než jako maximální úsilí.

Za ním doběhli Clément Lhotellerie (Charleville-Mézières, 1:06:39) a Geoffrey Le Déan (SPN Vernon, 1:07:40) a doplnili očekávané stupně vítězů. Mezi ženami si Émilie Gavens (Pont-Audemer AC) připsala historický hattrick. Závodnice z Eure vyhrála v Caen už potřetí, po letech 2022 a 2025, tentokrát za 1:19:15. „Ve větru to bylo v závěru těžké. Ale i kvůli tomu tenhle sport děláme,“ usmívala se v cíli. Anne Le Cunuder (Stade Rennais Athlétisme, 1:20:51) a Normanka Émeline Siard (AS Tourlaville, 1:22:25) doplnily stupně vítězů.

Pierre Emile a Noémie Brioul, rekordy na 10 km

Den před závodem skončil Pierre Emile (AS Querqueville) po pádu na zemi během patnáctistovky v Angers. „Spadl jsem po 450 metrech. Nic se mi nestalo, ale bylo po závodě,“ přiznal. O několik hodin později a po krátké noci však závodník z Manche proťal cílovou čáru desítky jako první a zároveň překonal rekord závodu. Časem 29:55 smazal dosavadní maximum Brita Chrise Daviese (30:11), které platilo od roku 2008. Leprovost a jeho soupeři neměli monopol na drama ani toho rána. „Do pátého kilometru jsme běželi spolu. Dole pod kopcem jsem zůstal sám. Cítil jsem, že mám dobrý den, tak jsem pokračoval,“ popisoval vytrvalec, který měl rekord na dosah od startu. „Trať není zrovna rychlá, takže jsem spokojený s časem pod třicet minut, zvlášť když jsem neběžel úplně nadoraz.“

Druhý skončil Quentin Cornu (Intrépide de Pré-en-Pail, 30:13), třetí Marc Lauret (SPN Vernon, 30:39). Emile v Caen dosud nikdy nestartoval, protože mu termín vždy kolidoval s programem a přednost měla dráha. Přijet sem chtěl dlouho. Zklamaný rozhodně nebude. Jeho osobní rekord na 10 km je mimochodem 29:22… a také ho zaběhl po pádu. V létě chce na pětce prolomit hranici 14 minut.

Na opačném konci výsledkové listiny Noémie Brioul (AC Boulogne-sur-Mer) původně vůbec startovat neměla. Závodnice ze severu přijela do Caen za bratrem, který žije v Normandii, a rozhodně ne s plánem překonat rekord. „Neměla jsem v plánu přijet, ale byla to příležitost strávit čas s bratrem,“ svěřila se. „Rozhodla jsem se na poslední chvíli. Chtěla jsem si závod užít a poznat město.“

Věděla však, že rekord závodu má hodnotu 33:59, a překonala ho o pět sekund časem 33:54. „Měla jsem v hlavě malou výzvu, že se ho pokusím překonat,“ pokračovala. Pětadvacetiletá atletka Kiprun, která pracuje v Decathlonu, se připravuje na dráhu a usiluje o kvalifikaci na francouzský šampionát na 5000 m. Žádná speciální silniční příprava, a přesto čas jen pár sekund za osobním rekordem (33:46). Za sebou nechala Aurore Guérin (34:50) a Mathilde Degenetais (35:07). Za zmínku mimo výsledky stojí také účast Aristida Oliviera, starosty Caen, který zvládl 10 km za něco málo přes hodinu. I symbol má svou váhu.

✔ Kompletní výsledky ročníku 2026 Marathon de la Liberté