Run For Climate: 700 účastníků se v Paříži spojilo pro planetu

Nedaleko Pavillonu Royal v Boulogneském lesíku vyběhlo v neděli 14. prosince 700 běžců na dvě okruhová kola závodu Run For Climate na 10 km. Akci iniciovala Fondation PARC a organizovala EcoTrail Organisation na podporu klimatické problematiky.

„Běhat pro klima znamená už jednat“, „Společně nechme planetu dýchat“, stálo na různých transparentech. Silná poselství přesně odpovídala smyslu tohoto charitativního závodu, který podpořil klimatický výzkum. Z každého startovného putovalo 5 eur Fondation PARC (Paris Agreement Research Commons), která působí pod Institutem Louise Bacheliera. V něm pracuje také Lita Marret, zakladatelka závodu a analytička udržitelného financování.

Tento závazek okamžitě oslovil Hervého Pardailhe-Galabruna, prezidenta EcoTrail Organisation zodpovědného za logistiku akce: „Když jsme dostali nabídku, řekli jsme si, že do toho půjdeme společně. Dávalo to naprostý smysl!“ Start se původně plánoval v samém centru Paříže u náměstí Bastily, nakonec se ale přesunul do Boulogneského lesíku. Ukázalo se, že to byla trefa do černého: běh v blízkosti Dolního jezera, uprostřed přírody, ještě umocnil poselství celé akce.

Závod jako součást širšího projektu

Run For Climate byl od začátku koncipovaný jako širší projekt. Zahrnoval online výzvu na 10 km od 10. do 21. listopadu i cyklus konferencí pořádaných na Akademii klimatu, kde si účastníci vyzvedávali také startovní čísla k samotnému závodu. První ročník přilákal 700 účastníků, rozdělených do dvou startovních vln. Toto setkání zaměřené na reflexi a mobilizaci proběhlo částečně v Akademii klimatu v pátek 12. prosince a mělo znovu zažehnout zájem o Pařížskou dohodu, která toho dne slavila deset let. „Šlo nám hlavně o to znovu vytvořit kolem této dohody pozitivní energii,“ vzpomíná Lita Marret, která závod iniciovala.

Dopad tohoto angažmá na svůj výkon vnímal i vítěz závodu Tom Connery. „Běhat pro dobrou věc je vždycky lepší. Když jsme si vyzvedávali číslo na Akademii klimatu, všechno to působilo konkrétněji,“ říká člen SCMC, nového klubu z departementu Hauts-de-Seine. Švédka Emma Granström, která se do Paříže přestěhovala před čtyřmi měsíci a závod vyhrála v době, kdy se stále zotavovala po maratonu ve Valencii, ocenila specifickou atmosféru závodu: „Běhat pro dobrou věc je skutečný bonus. Ve Švédsku startuji hlavně v závodech, kde jde o výsledek. Tady šlo především o atmosféru. A na první ročník, zvlášť u závodu této velikosti, byla organizace opravdu skvělá.“

Běhat pro klima a nezvyšovat přitom svou uhlíkovou stopu

Jaký smysl má běhat pro klima, když po sobě akce zanechá vysokou uhlíkovou stopu s dlouhodobými následky? Pro organizátory prvního ročníku Run For Climate byla důslednost prioritou. Volba EcoTrail Organisation jako dodavatele proto dávala smysl. „Už od prvních rozhovorů bylo jasné, že pracujeme na závodu, který je v tomto ohledu skutečně angažovaný9,“ vysvětluje Hervé Pardailhe-Galabrun, zakladatel EcoTrail Paris. Tato nová akce plně zapadá do ducha závodů v regionu Île-de-France i do etické charty, kterou EcoTrail přijal hned na začátku. „Už v roce 2008 jsme na EcoTrail dbali na to, abychom po sobě zanechali co nejméně stop. Od té doby běžcům vysvětlujeme, že se mají chovat čistě, třídit odpad, nic neházet na zem a respektovat přírodu,“ vzpomíná.

Klíčovou roli proto hraje dostupnost místa startu. Nachází se pouhých patnáct minut od Porte Dauphine, takže běžci mohou bez potíží využít veřejnou dopravu. „Opravdu chceme podporovat šetrné způsoby dopravy a nechat auto doma,“ zdůrazňuje organizátor, který už v roce 2008 rozdával běžcům jízdenky, aby je motivoval k cestování jinak než autem. Jde o zásadní otázku: podle interní uhlíkové analýzy z roku 2010 představuje doprava účastníků hlavní zdroj emisí při závodech.

Nedaleko Pavillonu Royal v Boulogneském lesíku vyběhlo 700 běžců na dvě kola závodu Run For Climate na 10 km, který iniciovala Fondation PARC a organizovala EcoTrail Organisation na podporu klimatické problematiky.

Dalším důležitým krokem je omezení spotřeby energie. Elektrocentrály na palivo nahradily dobíjecí baterie. Stejnou cestou se vydalo i nakládání s vodou a občerstvením. Plastové lahve úplně zmizely a nahradily je barely s vodou napojené přímo na pařížský vodovod. Občerstvení tvořily neprodané potraviny, například pomeranče, jablka a bábovky. „Nic se tím nemění a zároveň se předchází plýtvání,“ vysvětluje muž, který měl závod na starosti.

Jediným symbolem, jehož změna je stále obtížná, zůstává medaile. „Snažím se na všech našich závodech rušit dárkové předměty. Trička už skončila. U medaile je to složitější, ale zvládneme to,“ přiznává Hervé Pardailhe-Galabrun. EcoTrail proto místo jejich úplného zrušení sáhl po dřevěných medailích, které mají výrazně menší energetickou náročnost než kovové. „Dřevěná medaile představuje přibližně 0,0367 kg CO2, zatímco u textilu jsou hodnoty mnohem vyšší a jedno tričko může dosáhnout až 6 kg CO2.“ Nedá se nic dělat. Lita Marret udělala dobře, když s organizací oslovila právě je. „Pokud jde o zero waste a skutečně ekologickou organizaci akce bez greenwashingu, jsme jednoznačně mezi nejlepšími z nejlepších,“ raduje se.

První ročník otevírá cestu dalším

Na první ročník se úspěch dostavil. Stéphane Voisin, programový ředitel Fondation PARC, neskrývá radost: „Jakmile nám Lita projekt představila, řekli jsme ano. Nečekali jsme, že to vyjde, ale povedlo se. Organizace byla náročná a EcoTrail odvedl skvělou práci. Příští rok míříme na 3 000 účastníků, potom na 10 000 a následně na celou Francii.“ Lita Marret naopak přiznává drobné zklamání: „Je trochu škoda, že jsme s přípravami začali tak pozdě, protože na konci byl o závod opravdu velký zájem. Spousta lidí stále sháněla místa.“ Závod se naplnil, což je do budoucna povzbudivý signál: „S komunikací jsme začali trochu pozdě. Kdybychom měli víc času, mohli jsme navýšit kapacitu a přivítat ještě více lidí. Ale i tak je to dobré znamení pro další ročníky.“

Lita Marret, kterou kolegové z Institutu Louise Bacheliera, rovněž finišeři závodu, přišli pozdravit, se usmívá. Celá v zeleném zůstala nenápadně v tématu: „Říkala jsem si, jestli už to není too much.“ Těší ji, jak se do akce zapojili všichni, a je hrdá, že se ji podařilo uskutečnit i že sama obsadila třetí místo: „Když jsem zjistila, že můžu být v top 3, šla jsem po tomhle umístění. Chtěla jsem, aby na mě byli pyšní.“ A podle úspěchu prvního ročníku skutečně jsou.

➜ Kompletní výsledky Run For Climate