Vredestein 20 km de Paris: Etienne Daguinos přepsal rekord pod Eiffelovkou

Neděle, přesně devět hodin. Říjnová obloha se nad Eiffelovou věží pomalu projasňuje, listí začíná žloutnout a Pont d’Iéna už vibruje očekáváním. Pod pozorným dohledem Francka Leboeufa, mistra světa z roku 1998 a patrona akce prostřednictvím sdružení « Le Bleuet de France », vyráží první vlna handisportovců, po ní elitní běžci a tisíce účastníků závodu 20 km de Paris. Podešve udeřily do asfaltu a jejich zvuk se rozléhal chladným vzduchem, zatímco nábřeží Seiny rozprostíralo šedý koberec. Avenue Marceau už na třetím kilometru připomněla, že tahle projížďka bude krátká a náročná. Těla se usazují do rytmu, ve tvářích se zrcadlí soustředění a odhodlání a město hraje svou roli: Vítězný oblouk, Boulogneský les, břehy řeky… všechno se mění v hřiště pro kouzelníka z Talence, který se mezi 33 000 startujícími doslova prochází.

Sólo pro Étienna Daguinose

Dvacet let čekání skončilo časem 56:18. Při průměrné rychlosti přes 21 km/h, tempu, ze kterého by nejednomu amatérskému běžci zbledly tváře, se raketa Etienne Daguinos (25 let) dostala do čela hned po startu a už ji neopustila. Přesto si v jednu chvíli myslel, že je po všem, když se jen o pár centimetrů vyhnul autu, které uhýbalo, aby pustilo handisportovce. Nakonec se nic vážného nestalo a jeho mimořádně plynulý, metronomický krok brzy rozhodl o osudu závodu. Keňan Evans Kiprop Cheruiyot a jeho čas 57:19, bezpečně usazený od roku 2005, museli ustoupit.

V polovině závodu byl Daguinos za 27:55, tedy o 45 sekund rychleji než tehdejší rekordman ve stejném místě. Rekord závodu Vredestein 20 km de Paris se začal vážně otřásat. Krátké zpomalení mezi 13. a 14. kilometrem na chvíli znamenalo, že Girondin běžel stále v trojici se svým krajanem Emmanuelem Roudolff-Levissem a Španělem Saïdem Mechaalem, ale vytrvalec trénovaný Emmanuelle Roux a Yannickem Dupouyem znovu rychle převzal kontrolu. Ještě před poslední čtvrtinou závodu začal své soupeře metr po metru trhat. Po patnáctém kilometru už bylo rozhodnuto.

« Říkal jsem, že chci běžet rychle, takže jsem vzal odpovědnost na sebe,“ svěřil se francouzský rekordman na 10 km (27:04 v Lille v roce 2024), který si odvezl zaslouženou prémii 8 000 eur (3 000 eur za rekord, 2 500 eur pro vítěze a dalších 2 500 eur jako jeden z deseti nejlepších Francouzů). Když jsem vyběhl tempem na rekord, myslel jsem, že osamím o něco dřív. Mezi 14. a 15. kilometrem jsem pořádně zrychlil, ale bolelo to. Na 16. kilometru jsem přemýšlel, jak to vůbec doběhnu, zvlášť když jsem se připravoval hlavně na 5000 metrů. Zaběhl jsem 56:18, přitom při svém půlmaratonském rekordu pod hodinu jsem byl v cíli za 56:40. Bez specifické přípravy na tento závod je to dobrý příslib pro příští rok. Moc jsem si to užil, atmosféra byla po celé trati skvělá. Čistá radost! »

Posledních pět kilometrů v sólovém úniku předvedl Etienne Daguinos skutečnou masterclass: techniku, psychickou odolnost i čas, o kterém se bude mluvit. Roudolff-Levisse doběhl za 56:32, Mechaal doplnil pódium časem 56:34 a Nicolas Navarro uzavřel « Top Ten » v čase 59:22. Pro běžce, který chtěl především kvalitní tempový trénink před koncem sezony, je to velmi solidní výkon. Už samotný fakt, že další dva muži na stupních vítězů mohli nový rekord závodu získat pro sebe, hodně vypovídá o úrovni letošního závodu.

Emmanuel Roudolff-Levisse ladí formu na New York

Za Daguinosovou show se skrýval další Girondin. Emmanuel Roudolff-Levisse absolvoval kompletní závod a dobře věděl, jaká výzva ho čeká. « Věděli jsme, že Étienne chce rekord, a rychle se utrhl. Jeho vodič dlouho nevydržel, takže si všechno odtáhl sám », shrnul obdivně. Francouz se Saïdem Mechaalem v zádech držel tempo od prvního do posledního kilometru.

Roudolff-Levisse, spokojený s rostoucí formou, vidí ve svém výkonu ideální mezikrok před maratonem v New Yorku, který ho čeká za tři týdny. S téměř 200 kilometry týdně v nohách má podle vlastních slov správný rytmus: « Cítím se opravdu dobře a doufám, že do New Yorku dorazím svěží. Cíl je umístění v první desítce. »

Na dvacítce ho porazil rychlejší soupeř, ale nijak se tím netrápí. Daguinos je především specialista na kratší tratě, stejně jako Monsieur Cross. « Maraton je úplně jiný svět », poznamenal s úsměvem. Jeho vytrvalost, budovaná trpělivě sezonu za sezonou, dál přináší výsledky. I bez čistě rychlostního tréninku mu pravidelnost a vybudovaný vytrvalostní základ umožňují konkurovat na všech tratích.

Mercy Chebwogen mezi ženami odskočila, Manon Trapp využila příležitost

Ženský závod byl nervóznější a dlouho otevřený. Keňanka Mercy Chebwogen v první polovině vyčkávala a poté přešla do útoku. Na 15. kilometru za sebou nechala Maročanku Kaoutar Farkoussi i největší francouzskou naději Manon Trapp. K vítězství doběhla suverénně v čase 1:04:58, tak blízko, a přesto tak daleko od nejlepšího výkonu v historii 20 km de Paris (1:04:30). Farkoussi doběhla za 1:05:55, Trapp za 1:06:16.

Maratonkyně z mistrovství světa v Tokiu se z Japonska vrátila bez velkých ambicí, chtěla si především znovu užít běh. Okamžik si vychutnala víc než samotný výkon. « Neměla jsem žádný konkrétní cíl, jen jsem chtěla znovu chytit rytmus », řekla po závodě. Teprve se vrací do tréninku, má za sebou sotva dva týdny a v nohách velký objem, proto dala přednost vlastním pocitům.

« Běžím podle pocitu a nevytvářím na sebe tlak », shrnula běžkyně ze Savojska. Její víkendové motto znělo: především radost. Atmosféra, slunce i přátelé kolem přispěli k jednoduchému a upřímnému okamžiku. V pozadí už se rýsují další cíle: desítky kilometrů, několik kratších závodů pro rozvoj rychlosti a na jaře maraton, nejspíš v Seville nebo Barceloně. « Chcete-li vydržet, musíte zůstat lehcí v hlavě », radila v klidu. Žádné kalkulace ani prognózy, jen radost ze společného úsilí. Pařížská zastávka, která jí umožní pomalu, ale jistě pokračovat dál.

Další Francouzky předvedly solidní úroveň. Célia Tabet skončila čtvrtá za 1:06:52, Inès Hamoudi pátá za 1:07:51, Mathilde Sénéchal šestá za 1:08:25 a Latifa Mokhtari sedmá za 1:08:28. Tři měsíce po porodu se Anaïs Quemener vešla do první desítky (10. místo za 1:09:04).

Souboj vozíčkářů mužů rozhodl finiš

Závod dal prostor také handisportovcům, kteří předvedli působivou bojovnost a nabídli velmi těsný finiš. Zejména mezi muži, kde Thibault Daurat (47:53) vydřel vítězství po takticky vedeném závodě. Vyhrál o pouhý vlásek, tedy o jednu sekundu, před Julienem Casolim. Několikanásobný vítěz pařížského maratonu a jedna z nejvýraznějších postav vozíčkářského okruhu vysvětloval, že většinu závodu vedl, protože nikdo nechtěl převzít iniciativu. Tempo tak přirozeně vyústilo ve sprint. Náročná trať s kopci a kostkami vyžadovala neustálou pozornost. 

Ani v posledních metrech nechyběla komplikace: malý zpomalovací práh narušil sprint a umožnil pozdějšímu vítězi dotáhnout soupeře. « Myslím, že ve sprintu jsem byl silnější, ale ten práh závěr závodu trochu rozhodil », řekl a ocenil souboj i sportovní přístup svého soupeře. Třetí skončil Lito King Anker (47:57), který podal solidní a pravidelný výkon a potvrdil rostoucí úroveň evropské konkurence v této kategorii.

Mezi ženami Shauna Bocquet (57:48) nadělila soupeřkám téměř deset minut. Druhá v cíli, Italka Rita Cuccura, doběhla za 1:12:21. Francouzka Nadège Monchalin (1:14:37) získala bronz. O další působivou a inspirativní podívanou se postaralo také 35 joëlette.

© STADION-ACTU

Mezi nimi byl i Clément Gass, nevidomý držitel světového rekordu v maratonu bez doprovodu. Svých 20 kilometrů zvládl za 1:38:01 a výrazně překonal původní cíl dokončit závod pod dvě hodiny. « Po celou dobu musí být koncentrace na maximu, vysvětloval Alsasan. K tomu je tu ještě hůl, kterou musím držet. Běžím s rukou před tělem ve výšce pupku a pohybuji s ní zleva doprava, což není přirozené. Hůl také něco váží, vychyluje tělo z rovnováhy a vyžaduje zvláštní úsilí ». Inženýr z povolání běžel s holí, upravenou GPS a hlasovým výstupem, který mu umožnil přesně sledovat trasu závodu. Tyto výkony ukazují talent i odolnost handisportovců a nenechaly nikoho lhostejným.

✔  Kompletní výsledky ročníku 2025 závodu Vredestein 20 km de Paris.