Blablarun Club spojuje běžce v ulicích Nancy

V noci ozářené vánoční výzdobou Nancy se na náměstí Place Stanislas, ikonickém místě s francouzskou klasicistní a neoklasicistní architekturou ze 17. století a obřím vánočním stromem uprostřed, dává do pohybu několik stovek běžců. V čelovkách a oblečení odpovídajícím teplotám ve Velkém východě míří ke břehům Marno-rýnského kanálu na trasu dlouhou 5 až 7 km. Běžci jsou rozděleni do tří temp a vyrážejí ve dvouminutových rozestupech, aby se netvořily zácpy a v samém centru města neomezovali dopravu. Dozor nad nimi mají dobrovolníci ve žlutých vestách. „ Je to naše značka, způsob, jak být vidět ,“ upřesňuje Valentin Bourrel, zakladatel klubu. V zimní tmě se pohybují ulicemi, ale noc prozařují svou energií.

Tento týdenní výběh se stal neodmyslitelným rituálem pro více než 500 obyvatel Nancy. Bez měření času a bez věkového limitu. Někteří díky těmto běhům znovu začali běhat: skupina motivuje a dodává pocit bezpečí, především ženám, a dokonce vytváří nová přátelství. Zrodila se upřímná přátelství. A u některých i láska. Důvodů, proč Blablarun vyzkoušet, je mnoho. Důvodů odejít je naopak jen málo.

Lidský příběh poháněný nadšením jednoho běžce

„ Mým prvním cílem bylo dát dohromady lidi, kteří by mohli běhat společně a cítili se dobře po psychické i fyzické stránce. Brzy mi došlo, že nejlepší bude obojí spojit a vytvořit sociální běžecký klub ,“ vzpomíná Valentin, tvůrce obsahu, který už při spuštění BBRC oslovoval početnou komunitu. „ A pak v tom byla i osobní stránka: říkal jsem si, že by bylo skvělé potkat všechny lidi, kteří mě sledují.“ 3. června jich na úplně první výběh dorazilo přes 40. Na start to bylo úctyhodné číslo, ještě předtím, než se počty začaly utrhávat ze řetězu.

Na druhém setkání uprostřed léta běželo téměř 75 lidí, 17. června jich bylo skoro 100 a po letní pauze přišel neuvěřitelný skok: 2. září dorazilo přes 130 běžců. Křivka pak už jen stoupala. „ Zpočátku to byli hlavně lidé, kteří mě sledovali přímo. Informace jsem sdílel na svém hlavním účtu. Myslím, že instagramový účet klubu jsem založil až při čtvrtém nebo pátém výběhu ,“ usmívá se muž, který celou akci řídí a nesmírně si užívá předávání energie dál. A je to vidět. „ Informace podávám tak, jak bych je sám chtěl dostávat.“ Jeho GoPro putuje z ruky do ruky, každý zachycuje kousek zážitku a po sestříhání prostřihů a rozhovorů výsledek opravdu baví. „ Mají radost, že se objeví před kamerou, spojuje je to a na konci to vypadá opravdu dobře. »

A funguje to skvěle. Opravdu funguje! Na sedmý výběh 11. září dorazilo 180 lidí. Na osmý jich bylo přes 300. Na devátý sice museli vytáhnout pláštěnky, ale 150 odvážlivců se dešti postavilo. Rekord padl na začátku října při desátém výběhu, kdy dorazilo přes 400 odhodlaných účastníků. Výsledek, který vynikne ještě víc, když si uvědomíme, že o čtyři měsíce dřív jich bylo jen 40… 17. října počítadla explodovala: na speciální halloweenský výběh dorazilo přes 500 účastníků. Kněží, čerti, víly a superhrdinky zaplavili ulice Nancy v atmosféře, z níž běhal mráz po zádech.

V zákulisí klubu, který jede na plné obrátky

Od 3. června se o chod sdružení BBCR stará šest lidí. Jeho zakladatel Valentin Bourrel je prezidentem, zatímco Paul Matheron má na starosti sekretariát. „ Jeden z mých nejlepších kamarádů ze školy ,“ přiznává Valentin. Pokladník Vincent Godbert „ dorazil už na první výběhy, ale stal se z něj nepostradatelný člověk “, říká Valentin. Alban Cheval, Léo Darsonval a Camille Neu mají také klíčovou úlohu při zajištění hladkého průběhu akcí, respektive jako viceprezidenti pro logistiku, grafiku a komunikaci. „ Pět nebo šest lidí jsem znal už dřív, ale skoro deset jsem předtím neznal. Skvěle spolu vycházíme. Funkce pak rozdělujeme podle toho, co komu vyhovuje. Je to poměrně volné ,“ potvrzuje.

S podporou přichází zhruba třicítka dobrovolníků, mezi nimi Oscar Michel, Jeferson Trevisan, Sofian Bary a Léo Bizzochi. Přibližně patnáct z nich „ aktivně “ řídí chod sdružení Blablarun Club, „ pomáhají mi s komunikací, přihlašováním výběhů a trochu i s e-maily.“ Většina jsou jednoduše „ lidé, kteří chtěli pomoct. Necháváme je podepsat chartu, aby to mělo nějaký řád “. Někteří udávají tempo v čele skupiny, jiní uzavírají běh a další chrání běžce na přechodech. „ Chyběly by nám ještě praporce, něco jako vlajky s uvedeným tempem, aby nás bylo vidět ještě lépe,“ uzavírá Valentin.

© BlablaRun Club

Trasa pro každého

Trasa se z bezpečnostních a organizačních důvodů mění jen málo. „ S městem Nancy jsem se několikrát sešel. Dohodli jsme se, že trasu nebudeme příliš upravovat: přechodů pro chodce, které umožňují dostat se z Place Stanislas do pěších zón, není mnoho.“ Jedna věc se naopak nemění nikdy: místo startu ani cíle. Zbytek se může proměňovat. Okruh měří 5 až 7 km. Běžci vždy vedou podél kanálu, někdy s odbočkou, jindy trasu zkrátí.

Valentin chtěl tempa přizpůsobit velmi rychle. „ Po čtvrtém nebo pátém tréninku jsem chtěl vytvořit dvě skupiny, protože mi někteří říkali: ne každý dokáže běžet stejnou rychlostí.“ Jenže s rostoucím počtem účastníků nebylo možné zůstat u dvou skupin. Klub proto přešel na tři tempa: 5:30/km, 6:00/km a 6:30/km. Tak se mohou zapojit běžci nejrůznější úrovně a organizace je jednodušší.

Výběhy, které mají smysl

Od 7. října se jeden charitativní výběh střídá za druhým. Myšlenka přišla téměř přirozeně. „ Poprvé mě kontaktovalo jedno sdružení s nabídkou spolupráce. Přišlo mi to skvělé: zviditelní se a může jim to přinést i peníze ,“ vysvětluje Valentin. Na 11. výběh se téměř 500 běžců zahalilo do růžové na podporu akce Octobre Rose. První výrazná charitativní akce, která spojila sport s osvětou. „ U Octobre Rose jsem viděl, že to funguje skvěle. Tak jsme pokračovali. A teď už to přichází samo.“ 4. listopadu přišla na řadu modrá barva pro Movember. Nakreslené kníry, uvolněná atmosféra, obrovská energie. „ Lidé se navzájem malovali. Vytváří to opravdového komunitního ducha. Nejde už jen o běh, každé úterý se koná večírek. Stala se z toho společenská událost.“

11. listopadu se BBRC spojil s ICN Bachelor Promotion při symbolickém výběhu věnovaném organizaci Bleuet de France. Více než 700 účastníků uctilo památku všech, které zasáhly válečné konflikty, třiceti vteřinami potlesku. 18. listopadu se běželo ve fialové na podporu Espoir Pancréas při Světovém dni rakoviny slinivky. Navzdory mrazivému chladu běžci dorazili. 25. listopadu byli všichni oblečeni v zeleném na podporu obětí šikany ve škole. A 2. prosince podpořil 19. výběh Kid’Action: jeho výtěžek pomůže udržovat zahradu pro nemocné děti z nemocnice CHU Brabois, místo, kde si mohou po celý rok odpočinout. „ Tyto akce lidi baví. Upozorňují na daný problém a podporují diskusi. Někteří si řeknou: ‚Já znám někoho, kdo měl právě takovou rakovinu.‘ Myslím, že je to opravdu přínosné pro všechny.“

Valentin Bourrel, který se právě připravuje na Ironman 70.3, žije na sto procent. „ Bez práce nejsou koláče ,“ zvolá a má radost, že svým způsobem dělá lidem radost. Ať už člověka k účasti na BlablaRun přivede cokoli, každý si tu najde to své. Některým ženám skupinový běh pomáhá cítit se bezpečně. Pro jiné je nejdůležitější společenský rozměr. Kdo by se v prosinci nechtěl proběhnout obklopený trochou lidského tepla?

➜ Objevte kalendář maratonů