Solidární výzva Christophe Chartiera: 24 maratonů za 24 dní!
Od 2. do 25. května se Christophe Chartier ze Sarthe sám pustí do šílené výzvy: uběhne 24 maratonů během 24 dní. Zkušený ultratrailový běžec tentokrát vyrazí na silnici, aby podpořil Association Cime, která bojuje za uznání neviditelného postižení. Rozhovor s vytrvalcem s velkým srdcem.
Christophe, brzy vám možná nikdo neřekne jinak než „24/24“ ? Nebo už máte vzhledem ke svému závodnímu rejstříku jinou přezdívku (váš profil na utmb.world)…
(s úsměvem) Jsem zastupitel ve své obci Ballon-Saint-Mars a včera (pozn. red., 4. února) mě jeden z kolegů přivítal slovy: „Tak tady máme 24 maratonů.“ V mém běžeckém klubu mi občas říkají Forrest …
Než se dostaneme k neuvěřitelné výzvě 24 maratonů za 24 dní, můžete nám přiblížit svou vášeň pro běh?
Sport je součástí mého života odjakživa, už od doby, kdy mi byly čtyři nebo pět let. Osm let jsem měl závodní licenci v boxerském klubu. Pak jednoho dne trenér skončil, klub zavřel… Zůstal jsem jako sirotek. Tehdy do mého života vstoupil běh. Kamarád mě vzal běhat… A jak přibývaly společné výběhy, prodlužovaly se i vzdálenosti. Běhat jsem začal ve 33 letech. Myslím, že box mě na některých trailech inspiroval. Když jste sami, v zimě, v noci a v bolesti, je to trochu jako „být v provazech“. Z nejhoršího vás dostane hlava.
Co ve všech těch výzvách hledáte?
… (skočí do řeči) Svoje limity. A ty jsem ještě nenašel, takže pokračuju! Pocity, které mi běh přináší, jsou neuvěřitelné. Začal jsem desítkou, pak přišel půlmaraton, maraton a nakonec ultratrail… Mým prvním ultratrailem byli „Les gendarmes et les voleurs de temps“ v Limousinu. Závod jsem vzdal jen jednou, protože jsem se bál podmínek, v nichž jsme běželi, zejména bouřek a nebezpečných úseků. Raději jsem skončil.
Jak vznikl nápad na silniční výzvu?
Pro spolky běhám už dlouho, myslím, že od roku 2017. Pro mě běhat znamená běhat pro dobrou věc, to je samozřejmé. Běhat za ty, kteří nemohou, dodat jim trochu odvahy, ukázat jim, že na ně myslíme, a někdy jim i konkrétně pomoci… Dlouhé roky jsem běhal pro spolek „Vaincre Parkinson“, ale ten bohužel před nedávnem ukončil činnost. Tehdy začal můj příběh s Association Cime. 24 etap je poctou závodu 24 hodin Le Mans, který je v našem departementu tak známý.
Můžete nám Association Cime ze Sarthe trochu představit?
Association Cime usiluje o uznání neviditelného postižení. Její zakladatel Anthony Archenault je můj dlouholetý kamarád a nastal čas, abychom společně napsali další kapitolu. Těchto 24 maratonů za 24 dní ve 24 obcích v Sarthe poběžím za všechny, kteří trpí, aniž by jejich bolest byla vždy rozpoznána. Je to spolek, s nímž se dokážu ztotožnit. Všechno do sebe jednoduše zapadlo.
Jak se na výzvu připravujete?
Už několik let mám kolem sebe opravdu skvělý tým . Mám osobního trenéra, kamaráda a také trenérku v atletickém klubu, kde mám licenci (pozn. red., Patriote de Bonnetable). Pokud jde o zranění, mám zatím docela štěstí: naposledy mě potkalo na UTMB 2023, kde se mi nehet úplně rozbil a odchlípl od prstu, navíc jsem si zablokoval pánev. Závod jsem dokázal dokončit, ale po zranění jsem sotva chodil… Chodím také na řadu kryoterapií a o tělo se pečlivě starám, pravidelně docházím k podologovi a osteopatovi.
Proč jste se rozhodl absolvovat všech 24 dní pouze v departementu Sarthe?
Už rok a půl jsem hledal novou výzvu. A proč právě Sarthe? Má to svůj konkrétní důvod. Vybral jsem 24 obcí v Sarthe, aby výzva měla pořádný dopad. Nevím, jestli jsem jediný, komu to vadí, ale v Sarthe už několik let není žádný maraton. Je to takové osobní pošťouchnutí směrem k dalším nadšencům z departementu. Poslední etapa se 25. května poběží v Le Mans, aby byl ohlas co nejsilnější. Snad se někdo chytí…
Poslední otázka: počítáte u těchto 24 maratonů za 24 dní s nějakým konkrétním tempem?
Ano, každý maraton chci běžet mezi 4:30 a 5:00 hodinami, abych výzvu dokázal dokončit. Můj maratonský osobák je 3:20, ale tentokrát jde o jiný cíl, takže budu rozumný…
Od 2. do 25. května budou mít Marathons.com a všichni běžečtí nadšenci oči upřené na Sarthe!