Supershoes a tretry: proč se nevyvíjejí stejně?

Silniční „supershoes“ v posledních letech spektakulárně posunuly hranice časů, jak ukázal například nedávný světový rekord Sebastiana Saweho v maratonu za 1:59:30. Tretry na dráhu se vyvíjejí jinak a jejich rozvoj brzdí limity dané pravidly, technikou i biomechanikou. Zatímco běžecké boty se rozšířily mezi širokou veřejnost a zaplavily trh za stále vyšší ceny, atletické tretry zůstávají nástrojem pro výkon, někdy dokonce výhradně pro elitu, a nabídka je mnohem užší.

© adidas

Nástup supershoes

Na začátku roku 2016 způsobila Nike ve světě běhání zemětřesení. Při americké olympijské kvalifikaci na hry v Riu představila Vaporfly 4 %. O rok později se bota po prvních vystoupeních na mezinárodních pódiích dostala do prodeje a rychle se stala nedostatkovým zbožím. Vyráběla se v omezeném množství a nebylo snadné ji sehnat. Někteří sportovci pod smlouvou s konkurenčními značkami dokonce černou páskou zakrývali logo, aby v ní mohli závodit. Byli přesvědčeni, že bez ní budou v nevýhodě. Vaporfly 4 % představovala první botu nové generace a skutečně odstartovala éru supershoes.

Ostatní značky rychle kontrovaly: Adidas Evo, Adios Pro 4, Asics Metaspeed, Hoka Cielo, Puma Deviate Nitro Elite 4… Kolem nejvýkonnější, nejlehčí a nejreaktivnější boty se rozhořel tvrdý konkurenční boj.

Základem je kombinace tuhé desky a velmi lehkých pěn PEBA, které dokážou nabídnout výrazný návrat energie. Nike tento přínos vyčíslila na 4 %, odtud název Vaporfly 4 %. Největší atleti značky začali sklízet jeden úspěch za druhým. Eliud Kipchoge například v roce 2018 v Berlíně zlepšil světový maratonský rekord o 1:18. O rok později se Keňan v rámci projektu Breaking2 ve Vídni dostal pod dvě hodiny, když zaběhl 1:59:40. Výkon ovšem vznikl v podmínkách, které nebyly způsobilé pro uznání rekordu.

Každé plní jinou roli

© Emma Bert / Marathons.com

Minimalistické podrážky tak ustoupily modelům s působivě vysokou, někdy až okázalou mezipodešví. Na tvrdém povrchu, jako je silnice, kde se nárazy opakují desítky kilometrů, hrají moderní pěny zásadní roli při omezení svalové únavy. Skončila éra Nike Streak nebo Adidas Adizero Boston 6 z doby před rokem 2016, jejichž podrážky byly velmi nízko nad zemí a někdy nechávaly lýtka rozbolavělá ještě několik dní. Supershoes nezvyšují jen výkon, ale usnadňují také regeneraci.

V maratonu spočívá skutečný přínos především ve schopnosti udržet efektivní krok po delší dobu. Po několika desítkách kilometrů začíná být běžecká ekonomika klíčová, což pomohlo posunout lidské možnosti až k legendární hranici dvou hodin. Supershoes změnily i vztah běžců k námaze. Dnes si troufnou vyběhnout rychleji, protože únava přichází později a pocit z běhu je lepší.

Tretry se vyvíjejí méně nápadně

Boom běhání a silničních závodů je nepřehlédnutelný. Dráha a kros však podobný zájem široké veřejnosti nezažívají. Tretry byly specializovaným výkonnostním nástrojem už dávno před příchodem supershoes. Na rozdíl od silničních bot tedy dráha z technologického hlediska nevycházela z takové mezery.

Úseky jsou kratší, mechanické nároky jiné a větší důraz se klade na odraz než na běžeckou ekonomiku. Tartan je už sám o sobě dynamičtější a lépe tlumí než asfalt, takže potřeba velmi silné pěny je menší. Na dráze, zejména na kratších tratích, mají před omezením svalové únavy, které přinášejí supershoes, přednost síla a reaktivita při kontaktu se zemí.

Méně nápadná je i samotná revoluce. Supershoes byly okamžitě rozpoznatelné díky masivním podrážkám, zatímco moderní tretry zůstávají přes svůj technický vývoj mnohem nenápadnější.

Také zde sehrála průkopnickou roli Nike s modely Dragonfly, Victory a Maxfly, které uvedla v roce 2020. Některé jsou reaktivnější a pohodlnější díky kompozitním deskám, jiné využívají velmi tuhé konstrukce v kombinaci s měkkou a dynamickou pěnou ZoomX. Geometrie se zostřují a zakřivené profily usnadňují odvalení chodidla a zlepšují odraz.

Prostor pro zlepšení je menší

© Emma Bert / Marathons.com

Dragonfly se stala etalonem středních tratí a v průběhu let se dočkala několika nových verzí. Jednou z nich je Dragonfly Elite 2 z roku 2025, ještě tužší a výkonnější. Vlastní modely této nové generace treter následně představily také Adidas, New Balance, Asics, Hoka nebo On.

Dragonfly však přišla dlouho po Vaporfly 4 %, což potvrzuje, že vývoj silničních bot je pro výrobce prioritou. Dráhové disciplíny přitom zůstávají díky výrazné přítomnosti na olympijských hrách důležitou součástí image značek.

Tretry ale byly už před touto revolucí minimalistické, tuhé a lehké, navržené pro lepší odraz a záběr. Prostor pro další posun je proto menší než na silnici. Příliš silná podrážka by na dráze, kde jsou došlapy rychlé a razantní, brzy vedla k nestabilitě.

Moderní tretry se přesto výrazně proměnily. Pěny jsou reaktivnější, geometrie lépe vyladěné a konstrukce dynamičtější. Stále však zůstávají velmi blízko chodidlu, téměř bez výztuh, a někdy se nosí i naboso, takže nenabízejí komfort běžných bot. Od roku 2020 také na dráze přibývá rekordů. Boty v tomto vývoji hrají důležitou roli, ale podílí se na něm i profesionalizace disciplíny, nové tréninkové metody, celosvětové zvyšování úrovně a kvalitnější povrchy.

Přísná pravidla a ekonomické důvody

World Athletics se těchto inovací zalekla kvůli obavám z technologického dopingu. Organizace proto začala tyto technologie regulovat, protože některé boty podle ní poskytovaly nepřiměřenou mechanickou výhodu. Maximální výška podrážky, omezení počtu desek a povinné schválení modelu: pravidla jsou na dráze mnohem přísnější, aby byla zachována férovost jednotlivých disciplín.

Pro značky je navíc schválení páru určeného na dráhu složitější než u silničních bot, což některé inovace výrazně brzdí. Trh stále ovládají velké zavedené značky, zatímco novým hráčům se daří prosadit i získat homologaci jen obtížně.

Další zásadní rozdíl je ekonomický. Trh se silničním běháním je obrovský. Ve Francii v roce 2025 běhá 13,2 milionu lidí a podle Observatoire du Running se amatérský sport stále více profesionalizuje. Amatér, který zaběhne 10 km za 45 minut, dnes může mít téměř stejné vybavení jako olympijský šampion. Hledání každé drobné výhody už není výsadou elity. Značky to pochopily a karbonové boty zpřístupnily široké veřejnosti. Francouzský běžecký trh má v roce 2025 směřovat k obratu 1,5 miliardy eur, z čehož téměř 800 milionů připadá jen na boty.

Na dráze a v krosu je trh mnohem menší. Běžců je výrazně více než registrovaných atletů. Tato část sportu je vyhrazena především závodníkům, takže se výrobcům investice do inovací vracejí hůře. Nabídka modelů proto zůstává ve srovnání se silničními botami výrazně užší.

Maraton a silniční závody mají také mnohem větší mediální dosah a jsou dostupnější. Supershoes se staly žádaným zbožím, které podporuje všudypřítomný marketing. Tretry naproti tomu zůstávají mimo velké mezinárodní akce relativně neviditelné.

Specializovaný nástroj pro výkon

Pár treter je téměř niche produkt. V běžném obchodě na něj nemusíte narazit, mnohem častěji ho najdete u specializovaných prodejců. Ceny treter nové generace v posledních letech výrazně vzrostly a u některých modelů běžně přesahují 200 eur.

Na rozdíl od supershoes se však tretry nedají používat každý den ani v každé situaci. Jsou určené pro závody nebo konkrétní, cílené tréninky. Ne každý trénuje na dráze a tyto modely vyžadují určitou rychlost, sílu v chodidle i svalovou adaptaci.

Tuhá konstrukce výrazně zatěžuje lýtka, šlachy i hamstringy a může se podepsat na jejich stavu. Tretry nejsou pro každého. Zatímco supershoes přinášejí pohodlí a ochranu, tretry jsou minimalistické a mají maximalizovat výkon i posouvat fyzické limity sportovců. Jde o specializovaný nástroj, který se používá mnohem méně často. Jeden pár treter může vydržet několik sezon, zatímco supershoe rychle nasbírá stovky kilometrů. Tratě na dráze a v krosu navíc jen zřídka přesahují 10 000 m nebo 10 km, což poptávku dále omezuje.

➜ Prohlédněte si kalendář maratonů