Pařížský maraton: 5 méně známých příběhů nejikoničtějšího běžeckého závodu ve Francii
12. dubna se uskuteční Schneider Electric Marathon de Paris, jeho 49. ročník. Za téměř půl století se závod zařadil mezi nejvýznamnější běžecké akce na světě. A nezaobišel se bez drobných příběhů, které vytvářejí velké dějiny…
Pařížské kouzlo. Francouzská metropole umí okouzlit. Zahraniční návštěvníci ji obdivují, Pařížané zbožňují a zamilovaní v ní hledají útočiště… A své místo v srdcích v ní mají i běžci. V roce 2023 přijelo více než 60 % účastníků ze zahraničí, díky čemuž se Pařížský maraton řadí mezi nejmezinárodnější závody na světě. Na startu se tehdy sešlo 145 národností. Od roku 1976, kdy Pařížský maraton vznikl, jeho popularita stále roste. Tehdy se na trať v Bois de Boulogne vydala zhruba stovka běžců. Dnes jich je více než 55 000. Marathons.com se ohlíží za pěti méně známými příběhy z historie Pařížského maratonu.
1. Pařížský maraton a jeho první vítěz
První příběh vlastně tak úplně anekdotou není! Jeho jméno vám nejspíš nic neřekne, přesto se navždy zapsal do historie závodu jako první vítěz z 18. září 1976: Jean-Pierre Eudier. Mladý student Sorbonny tehdy patřil k podivným mladým sportovcům, na které se kolemjdoucí dívali s nedůvěrou. Běhání totiž stále zůstávalo okrajovou záležitostí. Eudier zvládl první Marathon de Paris za 2:20:57, na tehdejšího amatéra neuvěřitelný čas. Závod se celý běžel v Bois de Boulogne. Od té doby se trať Pařížského maratonu výrazně proměnila a nepochybně přispívá k jeho „slávě“. Běžci dnes míjejí Eiffelovu věž, Operu Garnier, náměstí Bastille, Bois de Vincennes… a další pařížské skvosty!
Start… v Bois de Vincennes. První ročník nezačínal na Champs-Élysées jako dnes. Běžci vybíhali z Bois de Vincennes a závod vedl po úplně jiné trase, v mnohem komornější atmosféře než dnes!
2. Startovní číslo 1 z losování
Amatérští běžci jsou duší maratonu. Právě oni dávají závodu jeho jedinečnou a slavnostní atmosféru. Přidělit jim startovní číslo 1 znamená vzdát jim hold. Na rozdíl od většiny velkých mezinárodních maratonů, kde je jednička obvykle vyhrazena elitnímu sportovci či sportovkyni, se Marathon de Paris rozhodl jít jinou cestou. Už několik let získává toto slavné číslo anonymní běžec či běžkyně vylosovaný z 55 000 účastníků. Amatérští běžci jsou duší maratonu. Právě oni dávají závodu jeho jedinečnou a slavnostní atmosféru. Přidělit jim startovní číslo 1 znamená vzdát jim hold. Vítěz či vítězka se o svém výběru dozví několik týdnů před závodem a symbolicky se tak stává ambasadorem či ambasadorkou celé akce.
3. Rok 2017, vítězství lásky
V roce 2017 přinesl Marathon de Paris historický výkon: keňský pár Paul Lonyangata a Purity Rionoripo ovládl mužskou i ženskou kategorii a postaral se o jedinečný moment v dějinách závodu. Paul Lonyangata tehdy ve 24 letech dominoval mužskému závodu a časem 2:06:10 se zařadil mezi nejlepší maratonce světa. Purity Rionoripo předvedla neméně působivý výkon a doběhla za 2:20:55. Křídla nedává jen známý taurinem nabitý nápoj.
4. Paříž po Athénách
Pařížský maraton, jak ho známe dnes, měl svého předchůdce… Závod tehdy zorganizoval pařížský deník Le Petit Journal. V roce 1896, jen několik dní po prvních olympijských hrách moderní éry, se v Paříži běžel maraton. Dne 19. července odstartoval závod u Porte Maillot a vedl do Conflansu v departementu Yvelines. Kdo zvítězil? Brit Len Hurst, který trať zvládl za 2:31:30. Skutečnost, že tehdejším předsedou Mezinárodního olympijského výboru byl Francouz Pierre de Coubertin, nejspíš sehrála při organizaci pařížského závodu krátce po Athénách svou roli. Nadšení z prvních olympijských her v Řecku bylo stále živé. Na další maraton v Paříži se pak čekalo až do roku 1976.
5. Medaile s nenápadnými symboly
Medaile pro finišery Marathon de Paris každý rok ukrývá detaily spojené s francouzskou metropolí: malou Eiffelovu věž, nenápadný odkaz na Seinu nebo inspirativní citát. Organizátoři do ní občas zakomponují také „mrknutí“ na historii závodu či na výraznou osobnost sportu.
Chcete ještě víc? Pařížský maraton přitahuje kosmopolitní dav. V roce 2025 se ho zúčastnili běžci z více než 145 zemí, což závod zařadilo mezi nejmezinárodnější maratony na světě, hned za New York a Londýn.