Relais pour La Vie de la Somme: sport, emoce a solidarita
O víkendu se v parku La Hotoie v Amiens sešlo 1 500 běžců a chodců na akci Relais pour La Vie de la Somme, kterou pořádaly Ligue contre le cancer a Comité de la Somme. Pátý ročník přinesl absolutní účastnický rekord: 67 týmů se během 24 hodin zapojilo do boje proti rakovině.
„Běháme, smějeme se, zachraňujeme životy“ stálo na transparentu povzbuzujícím účastníky, kteří se chystali vyběhnout do 24hodinové štafety.
Po hodině závodu měli účastníci za sebou sotva několik okruhů, když se nad nimi spustil přívalový déšť. Prudké poryvy větru, jarní přeháňky a proudy vody: štafetu provázelo počasí jako z pekla. Pořadatelé chvíli zvažovali další postup, nakonec se ale závod naplno rozběhl a každý tým nasadil strategii, která mu vyhovovala. Některé týmy střídaly běžce po každém kole, jiné nechávaly jednoho člena odběhnout několik kol v řadě, zhruba třicet minut nebo i déle. Většina účastníků vydržela až do konce, ne tolik kvůli výkonu jako kvůli něčemu, co je přesahovalo: kvůli cíli většímu, než jsou oni sami.
Závod plný emocí
Těchto 1 500 běžců a chodců nespojil především sport, ale solidarita a vzpomínka. Jak připomíná Jean-Paul Joly, viceprezident Ligue contre le cancer v departementu Somme, organizátoři se navzdory sobotnímu nečasu odmítli vzdát díky odolnosti všech účastníků, kteří byli „zasaženi úsměvy na všech tvářích při akci, která může přinášet tolik slz.
„Každý má svůj důvod, proč se účastní: někdo chce vybírat peníze, někdo chodit, někdo sportovat, jiní běží na památku člověka, který zemřel nebo bojuje s nemocí,“ vysvětluje Florian Fortin, který už čtyři roky zajišťuje organizaci závodu. Letos se pro financování důležitých a konkrétních projektů v amienské fakultní nemocnici CHU vybralo více než 23 000 eur.
Adeline Lemay se této věci cítí být velmi blízko: v roce 2017 přišla o dceru, která zemřela na rakovinu. Na její počest založila v departementu Somme pobočku spolku Le Point Rose s názvem Maëlycorne. Od té doby se Relais pour La Vie, kdykoli mohou, účastní zhruba třicítka jeho členů. „Síla našeho týmu spočívá v propojení zdravotníků a dobrovolníků spolku, mezi nimiž jsou i pozůstalí rodiče. Všichni jsme těch 24 hodin spolu. Je to pro nás zdroj síly, i když je to emočně velmi náročné
Ani ona není jediná, kdo z tohoto závodu čerpá hlubokou energii. Velkou sílu v něm nacházejí také členové týmu Les Lièvres d’Handisport Amiens Métropole. „Letos je pro nás mimořádně intenzivní, že běžíme za Ethana, hráče basketbalového týmu, který loni zemřel. Dáváme do toho všechno, stejně jako to dělal on v předchozích ročnících
„Chtěl jsem jen poděkovat své matce, protože jsem to udělal pro ni.“
Překonat sám sebe za každou cenu
Tým Chronos du Cœur o víkendu nepřijel jen do počtu. Byl tu především „kvůli sportovní výzvě. Přihlásili se „z čistého rozmaru při rodinném obědě“ a navzdory tomu, že jich bylo v týmu jen šest, rozhodně nezklamali. Mezi nimi byla i maminka Séverine Casier se svou dcerou Lolou, která celý projekt iniciovala a ke splnění výzvy přizvala své sportující přátele. „Řekli jsme si, že s rakovinou člověk bojuje skoro celý život, takže našich 24 hodin není nic
Mladý Noah Pioli běžel nepřetržitě 24 hodin na počest své matky. Výkon pozoruhodný i dojemný zároveň, protože pro něj měl obrovský význam. Na pódiu postaveném speciálně pro tuto příležitost řekl do mikrofonu: „Chtěl bych jen poděkovat týmu SAS. Na začátku jsem nikoho neznal, ale po celou dobu mi pomáhali. Děkuji všem, že jste mě podporovali a dodávali mi sílu, protože bez vás bych to takhle nezvládl. A nakonec bych chtěl jen poděkovat své matce, protože jsem to udělal pro ni.“
V posledních hodinách se trápili i další, například Florian Bertrand, předseda Fédération des Associations Etudiantes Picardes, který hodinu před koncem štafety sotva stál na nohou. „Uběhl jsem 50 kilometrů, ne v kuse, ale během 24 hodin. Kdybych mohl, uběhl bych jich méně, vlastně jsem jich chtěl uběhnout méně… Jenže nás bylo asi dvacet a po celou dobu tu byli čtyři nebo pět z nás,“ žertuje. Zároveň měl radost, že běžel pro věc, na které mu záleží.
Relais pour La Vie měl znovu velký úspěch díky nasazení spolků, firem a také řady studentských týmů. Mezi nimi nechyběl známý „Kellian’s Team UPJV“, který zvítězil už počtvrté s 384 kilometry na kontě. Tento závod zůstává především lidskou výzvou. Sportovní výkon v něm ustupuje do pozadí a pomáhá znovu přivést k životu vzpomínku na ty, kteří jsou nám drazí.