Ron Hill, půl století před Stravou
Padesát let před GPS hodinkami a Stravou využíval Brit Ron Hill data ke zlepšování běžecké výkonnosti. Budoucí mistr Evropy v maratonu si už od roku 1956 vedl tréninkový deník, do kterého zapisoval poznámky po každém tréninku i závodě. Předběhl svou dobu.
Ron Hill je opravdu pozoruhodná osobnost, kterou nelze snadno zařadit. Proslul svými zápisníky, ale také sportovními výkony. Kromě titulu mistra Evropy v maratonu z roku 1969 a vítězství v Bostonském maratonu o rok později, díky nimž patřil k nejvýraznějším britským běžcům své doby, dokázal v letech 1964 až 2017 něco mimořádně neobvyklého: každý den uběhnout alespoň jeden kilometr.
Ron Hill, muž posedlý detaily
Ron Hill si začal vést tréninkový deník v roce 1956. Tehdy ještě nebyl uznávaným šampionem, ale mladým běžcem, který se snažil pochopit, co dělá, a sledovat svůj progres. Rodák ze severní Anglie si zapisoval nejrůznější informace o tréninku i závodech. Postupem času byly jeho poznámky stále podrobnější. Zachycoval v nich tréninkové jednotky, úseky, podmínky, ve kterých běhal, i různé údaje o svém fyzickém stavu. Jednotlivé informace pak mohl porovnávat a hledat prostor pro zlepšení. Vybavený pouze stopkami si Hill postupně vytvořil vlastní databázi.
Tento přístup ho provázel na cestě k absolutní špičce. V nejdůležitějších tréninkových obdobích nabíhal 190 až 225 kilometrů týdně, v sobotu závodil a v neděli absolvoval dlouhý běh na 32 kilometrů. Po maratonu jeho objem výrazně klesl a potom znovu postupně narůstal. Do deníku si Hill zapisoval po několik desetiletí. V roce 2015 si jeho zápisníky mohl prohlédnout jeden britský časopis. Podle našich informací jsou dodnes v majetku rodiny. Škoda, že se jich žádný vydavatel dosud „neujal“ a nevydal je…
Deník šampiona
Výkony Rona Hilla dávají tomuto až fanatickému zapisování úplně jiný rozměr. Už na začátku 60. let, ve dvaadvaceti letech, patřil k nejlepším vytrvalcům své generace. V roce 1965 překonal dva světové rekordy, které do té doby držel legendární Emil Zátopek: na 15 mil zaběhl čas 1:12:48 a na 25 kilometrů 1:15:22. V roce 1968 dvakrát vylepšil světový rekord na 10 mil, přičemž jeho nejlepší čas činil 46:44. Pak přišel vrchol, a rozhodně ne ledajaký.
Ron Hill se v roce 1969 stal v Aténách mistrem Evropy v maratonu. Zvítězil časem 2:16:47 před Belgičanem Gastonem Roelantsem a krajanem Jimem Alderem. O několik měsíců později vyhrál maraton ve Fukuoce v čase 2:11:54 a vylepšil svůj osobní rekord. Ve skvělé jízdě pokračoval i v roce 1970, kdy se stal prvním Britem, který vyhrál Bostonský maraton. Zvítězil za 2:10:30. O tři měsíce později vyhrál maraton na Hrách Commonwealthu v Edinburghu v čase 2:09:28. Tehdy byl teprve druhým běžcem na světě, který se v maratonu dostal pod magickou hranici 2:10. Muž s tréninkovým deníkem byl skutečný fenomén.
Jedna míle denně po dobu… 52 let!
Jak už jsme psali, Ron Hill měl ještě jednu pozoruhodnou zvláštnost. Neméně neuvěřitelnou než jeho deník nebo nabitá medailová sbírka. Jeho vášeň ho přivedla k tomu, že po půl století běhal každý den alespoň jednu míli (1,609 km). Od 20. prosince 1964 tak Hill každý den uběhl minimálně jednu míli. Série pokračovala 52 let a 39 dní, až do 30. ledna 2017. To už je materiálu na pěknou řádku zápisníků. Tato důslednost z Rona Hilla udělala průkopníka naší doby, v níž data a především jejich analýza změnily pravidla hry. Není pochyb, že se Hill v průběhu let posouval také v oblasti výživy a tréninkového zatížení.
Jeho profesionalita a oddanost sportu by se neztratily ani dnes. Napříč sportovními odvětvími to sportovci říkají jasně: o neustálé zlepšování výkonů se stará úroveň přípravy a smysl pro detail. Ron Hill to pochopil už v 60. letech. Fanoušci tohoto běžce, který zemřel v roce 2021, dodnes mohou nosit oblečení značky, kterou tento nadšenec založil v roce 1970, krátce po vítězství v Bostonu.
Rozhodně muž moderní doby.