Náhlá smrt při běhu: rizika a možnosti prevence

✓ Pohled soudní lékařky a trailové běžkyně Charlotte Allain, vítězky závodu.

9. května utrpěl dvaačtyřicetiletý běžec na 38. kilometru Trail des Forts srdeční zástavu. Záchranáři ho ošetřili a převezli do nemocnice, kde nakonec zemřel. Několik týdnů po této tragédii podlehl padesátiletý muž během závodu La Pyrénénne, který se koná ve 20. pařížském obvodu. Další třicetiletý běžec pak zemřel na atletickém oválu v departementu Val-d’Oise. Tyto tragédie hluboce zasáhly běžeckou komunitu a přišly v mimořádném období, kdy několik vln veder vedlo ke zrušení řady závodů a uzavření venkovních sportovišť.

Tyto události vyvolávají silné emoce, ale také zásadní otázku: jak mohou sportovci, někdy dobře trénovaní a zdánlivě zdraví, utrpět srdeční zástavu přímo při zátěži? Za těmito tragickými případy stojí dobře známá medicínská realita: náhlá srdeční smrt sportovce.

Je vzácná, ale obávaná. Přispět k ní mohou některá neodhalená srdeční onemocnění, extrémní klimatické podmínky nebo zátěž, která neodpovídá možnostem běžce. Pohled na fenomén, který připomíná význam prevence a včasného vyšetření.

Náhlá srdeční smrt sportovce je vzácný, ale skutečný fenomén

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) označuje náhlá smrt nečekané úmrtí zdánlivě zdravého člověka do jedné hodiny od nástupu prvních příznaků. Ze své podstaty je tedy nepředvídatelná. To ale neznamená, že by se měl běžecký nadšenec připravovat a závodit v permanentních obavách. Pravidelná kontrola u praktického lékaře nebo kardiologa může odhalit některá srdeční onemocnění, která zvyšují riziko při intenzivní zátěži, absolutní jistotu však neposkytne.

Riziko zůstává relativně nízké. Fondation Coeur & Recherche odhaduje, že náhlá smrt postihne každý rok přibližně jednoho člověka z tisíce, tedy ve Francii téměř 60 000 lidí ročně, přestože dostupná data nejsou přesná. Častěji se týká mužů, u nichž je výskyt třikrát až čtyřikrát vyšší než u žen, s vrcholem mezi 45 a 75 lety. „Nejvíce ohroženi jsou lidé, kteří sportují rekreačně, nebo se po padesátce vracejí k pohybové aktivitě,“ dodává Charlotte Allain, soudní lékařka a vítězka 62km závodu Trail des Forts.

Podle přehledu, který v roce 2021 publikovali Marijon a jeho spolupracovníci v časopise Archives des Maladies du Coeur et des Vaisseaux - Pratique, bylo ve Francii během pěti let zaznamenáno 820 případů náhlé smrti související se sportem. Data pocházejí z francouzského registru, který v roce 2005 založilo pařížské Centrum expertizy náhlé smrti (Paris-CEMS) a který pokrývá běžnou populaci v 60 departementech. Po započtení neevidovaných případů autoři odhadují, že v tomto kontextu zemře přibližně 1 000 lidí ročně. Náhlá smrt mladého výkonnostního sportovce přitom představuje nejvýše 5 % zaznamenaných případů mezi sportovci.

Nejvíce ohroženi nejsou lidé se známým onemocněním, kteří mají pohybovou aktivitu pod lékařským dohledem, ale ti, jejichž onemocnění nebylo diagnostikováno.

Proč může zemřít běžec, který vypadá zdravě?

Ani při dodržení všech opatření nelze zaručit, že se člověk náhlé srdeční smrti vyhne. Často přichází během zátěže na podkladě dosud neznámého srdečního onemocnění, takže by se mohlo zdát, že nemoc měla být odhalena dříve. Někdy však unikne pozornosti.

Je to škoda, protože odhalení odchylky umožňuje lépe nastavit sportovní režim. Nemusí přitom běžci nutně zabránit v účasti na trailu nebo silničním závodě. „Nejvíce ohroženi nejsou lidé se známým onemocněním, kteří mají pohybovou aktivitu pod lékařským dohledem, ale ti, jejichž onemocnění nebylo diagnostikováno,“ upřesňuje Charlotte Allain.

Některá onemocnění tepen zásobujících srdce (aterosklerotické postižení), elektrického vedení srdce (poruchy srdečního rytmu) nebo srdečního svalu (hypertrofická kardiomyopatie) mohou zůstat několik let bez povšimnutí a projevit se až při fyzické zátěži. Srdce je při ní více namáháno, a tyto choroby, které Charlotte Allain označuje jako „neviditelné v klidu“, se tak mohou manifestovat.

Nejvíce ohroženi bývají běžci s kardiovaskulárními rizikovými faktory, jako jsou vyšší věk, obezita, kouření nebo dyslipidémie či hypercholesterolémie. Roli může hrát také rodinná anamnéza.

Horko jako další riziko

Náhlou srdeční smrt, která často souvisí s neodhaleným srdečním onemocněním, je třeba odlišit od úpalu z námahy, označovaného také jako námahová hypertermie. Ten může nastat i bez jakéhokoli skrytého srdečního onemocnění. Je důsledkem poruchy termoregulace organismu při intenzivní svalové zátěži a podporuje ho mimo jiné horké a vlhké prostředí, které omezuje schopnost odvádět teplo pocením.

V některých případech se oba fenomény mohou propojit, například když je běžec se srdečním onemocněním vystaven vysokým teplotám. Přesný podíl předchozího onemocnění a vnějších faktorů, jako je dehydratace nebo intenzita zátěže, nelze určit. „Pitvy se neprovádějí systematicky a analýzy odebraných vzorků už vůbec ne. Ve většině případů proto přesnou příčinu úmrtí neznáme a o náhlé smrti sportovců máme stále málo údajů,“ zdůrazňuje badatelka, která se náhlými úmrtími zabývá profesně. Úmrtí při sportu mívá často více příčin: může se na něm podílet neodhalené srdeční onemocnění, intenzivní nebo dlouhotrvající fyzická zátěž i extrémní klimatické podmínky.

© Prevence náhlé srdeční smrti při sportu: aktualizovaný přehled. E. Marijon a kol., Arch Mal Coeur Vaiss Prat 2021.

Prevence stojí na vyšetření a vnímání varovných signálů

Prevence zůstává nejlepším způsobem, jak náhlé smrti sportovce předcházet. Samotné zhlédnutí videí nutných k získání zdravotního preventivního průkazu (PPS) samozřejmě nestačí. Mnohem účinnější je návštěva praktického lékaře nebo kardiologa, cílený rozhovor a podle potřeby také elektrokardiogram, krevní testy či zátěžové vyšetření. Teprve tyto kroky pomohou riziko vyhodnotit.

Pozornost si zaslouží některé signály: mdloby, bušení srdce, bolest nebo tlak na hrudi, zvlášť pokud se objevují při zátěži. K návštěvě lékaře by měla vést také nezvyklá únava v klidu i při námaze nebo nedávný pokles sportovní výkonnosti. Varovným signálem může být i blízký příbuzný, který zemřel náhlou smrtí nebo u něj bylo odhaleno srdeční onemocnění, například infarkt myokardu, onemocnění srdeční stěny či porucha srdečního rytmu. „Když se podaří určit přesnou příčinu úmrtí, může to umožnit vyšetření rodinných příslušníků sportovce, kteří mohou trpět stejným onemocněním,“ uzavírá lékařka a trailová běžkyně z Besançonu.