Projekt „Enraciné“ Pierra Destailleura: 20 maratonů za 23 dní upozorní na zdraví půdy

Můžete nám přiblížit svou sportovní cestu?

Sportuji tak trochu celý život. Jsem člověk se zdravotním postižením, chybí mi levé předloktí. Deset let jsem hrál tenis a dokázal jsem podávat i s pahýlem. Osmnáct let jsem se snažil své postižení vytěsnit. Potom jsem přešel k fotbalu, který byl jednodušší, a nakonec k běhání. Zkusil jsem para triatlon a uvědomil si, že nemám stejné možnosti jako ostatní. Dnes jsem díky strukturám ve Francii a paralympijským hrám hrdý na to, že žiji se zdravotním postižením.

Jaký cíl touto výpravou sledujete?

Chci se setkat s různými aktéry, vědci, zástupci samospráv, občany i zemědělci, a mluvit s nimi o otázkách spojených s využíváním půdy. Součástí bude také odborné představení funkcí půdy a ekosystémových služeb, které poskytuje. Cílem je získat celkový pohled na problémy spojené s tímto tématem. Už samotné využití sportu k šíření tohoto poselství je určitým poselstvím. Konečným úspěchem by bylo oslovit rozhodující představitele tak, aby měli všechny informace potřebné k pozitivní komunikaci o tomto tématu a k zajištění jeho dlouhodobé ochrany.

Byl nějaký moment, který vás přiměl zasazovat se o ochranu půdy?

K tématu půdy jsem se dostal, protože jsem agronomický inženýr. Je to moje vášeň. Když jsem si uvědomil rozsah dostupných dat, prošel jsem si krizí ekologické úzkosti. Studium mi pomohlo. Zásadní ale bylo začít jednat. Problém je, že člověk někdy neví, jak na to. Po čtyřech letech práce v mém spolku a úvahách o změně oboru jsem se bez konkrétní činnosti stále cítil paralyzovaný. Tento projekt mi dodává novou energii. Tato výprava mi sedí, protože neustále hledám nové příběhy. Nemohl jsem si přát lepšího partnera než Uni-Vert Sport, který prosazuje koncept jediného zdraví, tedy zdraví člověka i planety.

Rozhodl jste se běžet jeden maraton denně, což je mimořádná fyzická výzva. Proč jste si nastavil právě takovou intenzitu?

Rozhodl jsem se běžet maraton denně, abych se přesouval o 40 kilometrů, propagoval pomalejší tempo a zároveň se setkával s lidmi, kteří se tématu věnují. Nejde o výkon. Chci ukázat, že běh může jednoduše sloužit k přesunu, upozornit na důležité otázky a dokázat, že člověk se zdravotním postižením může takovou výzvu zvládnout.

Jeden maraton denně, to je pořádný záhul, ne?

Samozřejmě. Uběhl jsem už 100 kilometrů i několik maratonů, ale nikdy tolik za tak krátkou dobu. Věřím, že je to možné, protože to zvládli i další, například Nicolas Vandenelsken, který uběhl více než 110 maratonů v řadě. Naplánoval jsem si tři dny volna na odpočinek nebo setkání s dalšími aktéry. Stanovuji si start i cíl. Protože mám jen jednu ruku, připravil jsem si sportovní vozík, abych byl soběstačný a dostal se všude.

Jak svůj projekt připravujete?

K plánování tras používám software OpenRunner. Hlídám si kilometráž i bezpečnost. Většina cest je chráněná, ale povedu trasu i městy, takže pokud vyběhnu brzy, budu mít světelné vybavení. Rizika si uvědomuji. Projekt zároveň může zviditelnit iniciativy místních samospráv, například bezpečné cyklostezky nebo přechody pro chodce. Teď, když je trasa hotová, oslovuji jednotlivé partnery, abych jim představil projekt a upozornil na otázky, které se jich týkají. Chystám se proběhnout Nancy, kde působí Univerzita Nancy-Lorraine specializovaná na půdu, Orléans s INRAE a AFES a také Bure, kde se setkám s klíčovými aktéry v oboru.

Kromě každodenního maratonu se chcete po cestě setkávat s lidmi. Vaše dny tedy budou pořádně nabité. Jak budou konkrétně vypadat?

Na jeden maraton počítám s pěti až šesti hodinami. Kdybych se někdy zranil a musel 40 kilometrů ujít, dovolím si na to vyhradit mnohem víc času. Budíček v šest, start v sedm, příjezd na začátku odpoledne, abych si odpočinul a setkal se s dalšími aktéry. Spát plánuji u místních lidí. Oslovuji starosty a sportovní kluby a jejich reakce jsou poměrně pozitivní. V menších městech se setkám s občanskými iniciativami, školami a středoškoláky. Ve velkých městech, jako jsou Troyes, Remeš a Nancy, bych rád natočil šest krátkých videí s lidmi, které potkám. Po výpravě je chci využít na přednáškách a při osvětě mezi mladými.

Máte na své výpravy vyčleněný rozpočet?

Ano. Největší náklady představují krátká videa, metodická příručka a vybavení, včetně sportovního vozíku za zhruba 500 eur. Každý projekt dostává stejný rozpočet, který putuje našim příslušným spolkům. Počítám také s personálními náklady na stážistku v komunikaci našeho spolku. Společně s dobrovolníky mi pomáhá oslovovat aktéry zapojené do projektu. Enraciné je můj projekt, věnuji se mu o víkendech a po večerech, ale nenesu ho sám. Síla je v kolektivu.

Pierre Destailleur chce oslovit co nejvíce lidí, protože zdraví půdy zůstává pro širokou veřejnost stále málo známým tématem.

Jeho každodenní postup sledujte na Instagramu (@Pierre_enracine) a o významu půdy se dozvíte více na LinkedInu (@Pierre Destailleur). Podívejte se také na videa, která představují místní aktéry zapojené do ochrany půdy.

Pierre Destailleur, 32 let, se pouští do neobyčejné výzvy: „Enraciné“, sportovní a angažované výpravy, která má upozornit na zdraví půdy. Člen hnutí Sport Planète hodlá za 23 dní uběhnout více než 800 kilometrů, každý den jeden maraton, z Lille do Orléansu, s výraznou zastávkou v Nancy. Start této ekologicky zaměřené výpravy je naplánován na 16. září. Běh ve službách planety slibuje být inspirativní i naléhavý.

Můžete nám přiblížit svou sportovní cestu?

Sportuji tak trochu celý život. Jsem člověk se zdravotním postižením, chybí mi levé předloktí. Deset let jsem hrál tenis a dokázal jsem podávat i s pahýlem. Osmnáct let jsem se snažil své postižení vytěsnit. Potom jsem přešel k fotbalu, který byl jednodušší, a nakonec k běhání. Zkusil jsem para triatlon a uvědomil si, že nemám stejné možnosti jako ostatní. Dnes jsem díky strukturám ve Francii a paralympijským hrám hrdý na to, že žiji se zdravotním postižením.

Jaký cíl touto výpravou sledujete?

Chci se setkat s různými aktéry, vědci, zástupci samospráv, občany i zemědělci, a mluvit s nimi o otázkách spojených s využíváním půdy. Součástí bude také odborné představení funkcí půdy a ekosystémových služeb, které poskytuje. Cílem je získat celkový pohled na problémy spojené s tímto tématem. Už samotné využití sportu k šíření tohoto poselství je určitým poselstvím. Konečným úspěchem by bylo oslovit rozhodující představitele tak, aby měli všechny informace potřebné k pozitivní komunikaci o tomto tématu a k zajištění jeho dlouhodobé ochrany.

Byl nějaký moment, který vás přiměl zasazovat se o ochranu půdy?

K tématu půdy jsem se dostal, protože jsem agronomický inženýr. Je to moje vášeň. Když jsem si uvědomil rozsah dostupných dat, prošel jsem si krizí ekologické úzkosti. Studium mi pomohlo. Zásadní ale bylo začít jednat. Problém je, že člověk někdy neví, jak na to. Po čtyřech letech práce v mém spolku a úvahách o změně oboru jsem se bez konkrétní činnosti stále cítil paralyzovaný. Tento projekt mi dodává novou energii. Tato výprava mi sedí, protože neustále hledám nové příběhy. Nemohl jsem si přát lepšího partnera než Uni-Vert Sport, který prosazuje koncept jediného zdraví, tedy zdraví člověka i planety.

Rozhodl jste se běžet jeden maraton denně, což je mimořádná fyzická výzva. Proč jste si nastavil právě takovou intenzitu?

Rozhodl jsem se běžet maraton denně, abych se přesouval o 40 kilometrů, propagoval pomalejší tempo a zároveň se setkával s lidmi, kteří se tématu věnují. Nejde o výkon. Chci ukázat, že běh může jednoduše sloužit k přesunu, upozornit na důležité otázky a dokázat, že člověk se zdravotním postižením může takovou výzvu zvládnout.

Jeden maraton denně, to je pořádný záhul, ne?

Samozřejmě. Uběhl jsem už 100 kilometrů i několik maratonů, ale nikdy tolik za tak krátkou dobu. Věřím, že je to možné, protože to zvládli i další, například Nicolas Vandenelsken, který uběhl více než 110 maratonů v řadě. Naplánoval jsem si tři dny volna na odpočinek nebo setkání s dalšími aktéry. Stanovuji si start i cíl. Protože mám jen jednu ruku, připravil jsem si sportovní vozík, abych byl soběstačný a dostal se všude.

Jak svůj projekt připravujete?

K plánování tras používám software OpenRunner. Hlídám si kilometráž i bezpečnost. Většina cest je chráněná, ale povedu trasu i městy, takže pokud vyběhnu brzy, budu mít světelné vybavení. Rizika si uvědomuji. Projekt zároveň může zviditelnit iniciativy místních samospráv, například bezpečné cyklostezky nebo přechody pro chodce. Teď, když je trasa hotová, oslovuji jednotlivé partnery, abych jim představil projekt a upozornil na otázky, které se jich týkají. Chystám se proběhnout Nancy, kde působí Univerzita Nancy-Lorraine specializovaná na půdu, Orléans s INRAE a AFES a také Bure, kde se setkám s klíčovými aktéry v oboru.

Kromě každodenního maratonu se chcete po cestě setkávat s lidmi. Vaše dny tedy budou pořádně nabité. Jak budou konkrétně vypadat?

Na jeden maraton počítám s pěti až šesti hodinami. Kdybych se někdy zranil a musel 40 kilometrů ujít, dovolím si na to vyhradit mnohem víc času. Budíček v šest, start v sedm, příjezd na začátku odpoledne, abych si odpočinul a setkal se s dalšími aktéry. Spát plánuji u místních lidí. Oslovuji starosty a sportovní kluby a jejich reakce jsou poměrně pozitivní. V menších městech se setkám s občanskými iniciativami, školami a středoškoláky. Ve velkých městech, jako jsou Troyes, Remeš a Nancy, bych rád natočil šest krátkých videí s lidmi, které potkám. Po výpravě je chci využít na přednáškách a při osvětě mezi mladými.

Máte na své výpravy vyčleněný rozpočet?

Ano. Největší náklady představují krátká videa, metodická příručka a vybavení, včetně sportovního vozíku za zhruba 500 eur. Každý projekt dostává stejný rozpočet, který putuje našim příslušným spolkům. Počítám také s personálními náklady na stážistku v komunikaci našeho spolku. Společně s dobrovolníky mi pomáhá oslovovat aktéry zapojené do projektu. Enraciné je můj projekt, věnuji se mu o víkendech a po večerech, ale nenesu ho sám. Síla je v kolektivu.

Pierre Destailleur chce oslovit co nejvíce lidí, protože zdraví půdy zůstává pro širokou veřejnost stále málo známým tématem.

Jeho každodenní postup sledujte na Instagramu (@Pierre_enracine) a o významu půdy se dozvíte více na LinkedInu (@Pierre Destailleur). Podívejte se také na videa, která představují místní aktéry zapojené do ochrany půdy.