Cliff Young, ultrafarmář

První ročník Westfield Sydney to Melbourne Ultramarathon

V roce 1983 se Westfield Sydney to Melbourne Ultramarathon v Austrálii při svém premiérovém ročníku okamžitě zařadil mezi nejtěžší závody na světě. Trasa měřila 875 kilometrů, závodníci se potýkali s úmorným vedrem během dne a mrazivými nocemi. Tento extrémní podnik byl vyhrazen zkušeným ultramaratoncům a vzhledem k délce i podmínkám vyžadoval náročnou přípravu, precizní logistiku a téměř nadlidskou vytrvalost. První ročník se běžel v roce 1983 a závod se pak konal každoročně až do roku 1991. Tehdejší favorité, například několikanásobný řecký šampion Yiannis Kouros, počítali s promyšlenou taktikou: spánkem rozděleným do krátkých úseků, občerstvováním odměřeným téměř na gram přesně a úsporným krokem. Nikdo tehdy netušil, že 61letý farmář v pracovním oblečení celý závod převrátí naruby. Než se Cliff Young postavil na start, nikdy podobný závod neběžel. Na rozdíl od mnoha informací, které dnes kolují po internetu, měl rodák z Victorie (náhoda? Těžko říct) před Westfield Sydney to Melbourne Ultramarathon s během skutečné zkušenosti. V letech 1980, 1981 a 1982 třikrát absolvoval melbournský maraton. Závodit začal až v 56 letech, v roce 1979. Jeho nejlepší čas na královské distanci? 3:02:53, což je na člověka, který začal tak pozdě, stále velmi solidní výkon. Za tímto časem se však skrýval potenciál, který měl brzy naplno využít…

Trénovaly ho ovce

Každý den totiž na své farmě v Beech Forest urazil desítky kilometrů při hledání zatoulaných ovcí a nikdy se nezastavoval. Když se postavil na start Westfield Ultramarathon, organizátoři si nejprve mysleli, že jde o vtip. V montérkách a starých botách údajně klidně prohlásil: „Když sháním dobytek, běhám běžně dva nebo tři dny v kuse“. Není divu, že ho diváci nebrali vážně. Ostatní běžci na něj koukali skrz prsty. Cliff Young však už v prvních hodinách nasadil své tempo: pomalý, ale nepřerušovaný poklus. Zatímco ostatní závodníci každou noc několik hodin spali, Cliff Young… se nezastavil ani jednou: „Když budu spát, ztratím příliš mnoho času.“ Australské televizní stanice, zpočátku povýšené, brzy fascinoval starý muž, který klusal, jako by pronásledoval neviditelné stádo.

Třetí den Cliff dohnal vedoucí závodníky. Čtvrtý den je předběhl. Bez trenéra a bez taktiky vydržel v pohybu 5 dní, 15 hodin a 4 minuty, čímž téměř o dva dny překonal rekord této trasy. Druhému běžci Georgei Perdonovi nadělil deset hodin! Přitom rozhodně nešlo o žádného nováčka: v roce 1973 se stal prvním člověkem, který přeběhl Austrálii. Po doběhu vyčerpaný, ale s úsměvem prohlásil: „Věděl jsem, že to dokážu. Prostě jsem udělal to, co dělám vždycky.“ Jeho rekord vydržel do roku 1985, kdy Řek Yiannis Kouros zvítězil v čase 5 dní, 5 hodin a 7 minut. Jeho výkon dokonce inspiroval vznik závodu Cliff Young Race, který se konal v letech 1983 až 2005. Tak silně jeho příběh Austrálii zasáhl!

Ponaučení od Cliffa Younga: běhat jinak

Cliff Young nevyhrál jen jeden závod. Otřásl světem ultra-vytrvalosti a jeho zavedenými pořádky. Před ním nikdo nevěřil, že lze uběhnout 875 kilometrů bez spánku. Po jeho výkonu odborníci studovali jeho techniku: Young Shuffle, mimořádně úsporný krok, při kterém chodidla téměř kloužou po zemi, aby šetřila energii. Tato metoda se dodnes učí na kempech zaměřených na ultratrail. Cliff však změnil nejen techniku, ale i samotný pohled na běh. Dokázal, že zkušenosti a trpělivost někdy znamenají víc než mládí a rychlost. Že jednoduchost může porazit vědu. A především že outsideři, kteří nezapadají do zavedených měřítek, v sobě někdy skrývají netušené zdroje. Eliud Kipchoge sám uvedl Cliffa Younga jako jednu z inspirací při své snaze pokořit dvouhodinovou hranici v maratonu: „Naučil mě, že limity máme v hlavě.“ V Austrálii je dodnes považován za běžeckou ikonu!

Nezáleží na rychlosti, nezáleží na kroku… Běhej jako Cliff, hlavou i srdcem.