Velké horko a běh: hypertermie, neviditelný nepřítel sportovců
Léto 2026 znovu provázejí intenzivní a opakované vlny veder, kvůli nimž musí každý upravit své každodenní návyky. Mezi ty, kterých se situace týká nejvíc, patří amatérští i profesionální sportovci. Teplota se pro ně stává parametrem, který už nelze přehlížet. Běhat brzy ráno, neustále doplňovat tekutiny, ubrat na intenzitě… Na papíře to zní samozřejmě, v silném horku však může ignorování těchto zásad skončit fatálně. Na vině může být hypertermie z námahy.
Hypertermie je mezi širokou veřejností stále příliš málo známá a zdaleka nejde jen o obyčejné „ přehřátí“. Jde o náhlé selhání organismu, který během zátěže přestane být schopný regulovat vlastní teplotu. Tělesná teplota pak překročí kritickou hranici 40 °C, což vážně naruší svalové, mozkové i životně důležité funkce. Nedávné události to znovu připomněly: loni v květnu zemřela osmadvacetiletá účastnice závodu Hyrox v Lyonu.
Hypertermie ohrožuje každého
Spoléhat na to, že před podobnými potížemi ochrání mladý věk a výborná fyzická kondice, je past. Arthur Audo (21) se o tom přesvědčil na vlastní kůži. Tento student IUT de Saint-Malo, zkušený fotbalista a běžec, neměl žádné zdravotní potíže. Přesto se mu 20. června 2025 na Corrida de Langueux, která se běžela v dusném vedru při 33 °C, po 13 kilometrech málem změnil celý život.
„ Na doběhnutí do cíle si vůbec nevzpomínám ,“ svěřuje se. Arthur utrpěl těžkou hypertermii a v cíli se zhroutil. Záchranáři ho okamžitě převzali do péče a na 48 hodin uvedli do umělého kómatu, aby ochránili jeho orgány a udrželi ho při životě.
Lékaři byli k mým rodičům velmi upřímní. Naděje na přežití byla malá.
Nejhoršímu sice mladý muž unikl, fyzické následky však pociťuje i o rok později. „ Ještě nejsem zpátky na sto procentech. Moje tělo je vůči horku pořád zranitelné a riziko, že se to zopakuje, je u mě vyšší “. Kopačky už Arthur znovu obul, startovní číslo si ale zatím nepřipnul. Je to však jen otázka času. „ Myslím, že je důležité ukázat, že i po tom, co se mi stalo, se člověk musí znovu postavit na nohy “.
Jak může mladé a trénované tělo tak náhle selhat? Dr. Bastien Louguet, sportovní lékař, vysvětluje, že organismus funguje jako náročný motor s velmi úzkým teplotním rozmezím: „ V těle probíhá metabolismus, který funguje optimálně v určitém teplotním rozmezí. Když teplota těla začne příliš stoupat, mohou selhat některé orgány. Všechny orgány přitom fungují ve vzájemné souhře, takže to může spustit řetězovou reakci s velmi vážnými následky“.
První varovné signály, jako jsou bolesti hlavy, závratě, nesouvislá řeč nebo nejistý krok, musí okamžitě vzbudit pozornost. Povědomí o této zdravotní komplikaci je stále poměrně nízké. „ O klasickém úpalu slýcháme, ale hypertermii z námahy skoro nikdo nezná,“ říká Arthur. „Může přitom postihnout kohokoli, amatéra i profesionála “. Přesto se situace pomalu posouvá. Arthur mohl svůj příběh vyprávět na každoroční konferenci Corrida de Langueux 2026. Cílem této iniciativy je varovat sportovce a předcházet podobným případům.
Dr. Bastien Louguet také upřesňuje „ hypertermie souvisí s počasím, fyzickou zátěží a individuálními okolnostmi. Neexistuje jeden přesně daný scénář “.
© Arthur AudoČeká sportovní akce proměna?
V době klimatických změn a stále častějších vln veder už tato otázka zdaleka není jen věcí individuálního uvědomění. Profesionální i amatérský sport tvrdě naráží na limity, které nastavuje planeta. Rušení velkých závodů kvůli vysokým teplotám, například Ironman de Nice nebo některých letních maratonů, ukazuje, že adaptace musí být systémová.
Federace, ligy ani pořadatelé už nemají jinou možnost než se přizpůsobit. Přesunout závody z jara nebo podzimu, plánovat starty hluboko v noci, výrazně posílit zdravotnický dohled nebo zavést automatické protokoly pro zrušení závodu, jakmile teploměr překročí 30 °C: zdraví účastníků vyžaduje odvážná rozhodnutí. Překonávání vlastních limitů a chuť podstoupit náročnou výzvu zůstanou podstatou sportu, žádný čas ani medaile však nestojí za riziko vlastního života.
