Hlas běžců: velký průzkum běhání 2025 pod lupou

Tréninkové návyky běžců

Běžci to vědí. Když se chcete v běhání zlepšovat, bez určitého objemu se neobejdete. Nezbývá než obout boty a trénovat pravidelně. Francouzi vyběhnou v průměru desetkrát měsíčně, takže běhání je jejich skutečnou vášní po celý rok. Pravidelnost se buduje v zimě, kdy se potkávají novoroční předsevzetí s výkonnostními cíli a na obzoru se rýsuje velmi populární Marathon de Paris. Logicky proto běhání nejvíc nabírá na obrátkách během prvních tří měsíců roku, kdy běžci absolvují 12 výběhů měsíčně.

Stejné nadšení je patrné i na vzdálenostech naběhaných v tréninku. Francouzi při jednom běžeckém tréninku urazí v průměru 8,8 km, což jim zabere přibližně 52 minut. Délka tréninků může působit překvapivě. Z velké části ji ale vysvětluje význam dlouhých běhů v přípravě. Pokud se v neděli ráno procházíte v Boulogneském lesíku nebo podél pařížských nábřeží, nejspíš jste si toho všimli: dlouhý běh je pro běžce týdenní povinností číslo jedna. Trénink, který se nevynechává.

Když člověk pořád vidí elitní sportovce v centru pozornosti a sociální sítě zaplavují stále rychlejší výkony, může snadno nabýt dojmu, že „skutečný běžec“ musí běhat rychle. Realita je ale úplně jiná: průměrné tempo výběhů se pohybuje kolem 6:17 min/km (6:01 min/km u mužů a 6:51 min/km u žen). Většina lidí zkrátka běhá vlastním tempem a na čas příliš nehledí. Komplexům proto odzvonilo: každé tempo je v pořádku a běhání je především radost, ne soutěžení s ostatními.

© Campus

Výzva pro sebe sama: půlmaraton je nejoblíbenější vzdálenost

Běžci trénují poctivě, protože mají své cíle. Účast na závodech v roce 2024 výrazně vzrostla: více než polovina běžců (56 %) si připnula více startovních čísel než v předchozím roce. A rok 2025? Trend pokračuje. Touha poměřit se se sebou samým je silnější než kdy dřív. Ostatně stanovit si cíl a posouvat vlastní limity zůstává hlavním zdrojem motivace, a to napříč pohlavími.

V této dynamice jeden závod jasně vyčnívá. Půlmaraton si chce v roce 2025 zaběhnout 66 % běžců, což se dá snadno vysvětlit. Tato vzdálenost splňuje všechna očekávání: je dostupnou, ale zároveň náročnou výzvou, která vyžaduje nasazení, ne však nutně oběti v každodenním životě. Maraton dál láká téměř každého druhého běžce. Působivé číslo, když si uvědomíme fyzické i psychické nasazení, které tato vzdálenost vyžaduje. Ani trail nezůstává pozadu, jeho popularita roste a nabídka formátů se stále rozšiřuje.

Průměrné výkony dobře ukazují, že běhání je sport pro každého. Muži uběhnou 5 km za 24:44, ženy za 31:37. Maratonské časy se u mužů pohybují kolem 3:51, u žen kolem 4:29. Tato čísla nejspíš pomohou některým běžcům získat nadhled. Nejde totiž tolik o čas na hodinkách, jako o překonání sebe sama a dosažení vlastní cílové čáry.

© Campus

Běhání je stále propojenější

Už neběháme sami. Nebo přesněji: běháme sami, ale online. Sociální sítě dnes hrají v každodenním životě zásadní roli a běhání není výjimkou. Způsob, jakým běžci svou vášeň prožívají, popisují a sdílejí, se výrazně proměnil. YouTube, Instagram, blogy, podcasty, TikTok… platforem je mnoho a jejich využití se liší podle generací. Mezi lidmi ve věku 24 až 34 let TikTok doslova explodoval: 56 % z nich ho využívá k získávání informací o běhání, zatímco o rok dříve to bylo jen 5 %.

Více než každý druhý běžec sleduje alespoň jednoho influencera, elitního sportovce, specializované médium nebo závod. Tato pestrost zdrojů dobře odráží aktuální potřeby: hledat rady, inspirovat se, motivovat se nebo se jednoduše pobavit. Pro některé je to dokonce vstupní brána k běhání, případně způsob, jak si udržet motivaci. Pro jiné zůstává běhání intimním prostorem, mimo pozornost a „lajky“. A jsou i tací, kteří opouštějí Stravu, protože je unavuje sledovat, jak se z každého výběhu stává výkon vystavený na odiv.

Jedno je ale jisté: obsah ovlivňuje. Třetina běžců uvádí, že to, co konzumují online, mění jejich vnímání značek. Běhání se bez marketingových klišé stává také prostorem pro osobní vyprávění, v němž může každý napsat a zveřejnit svůj vlastní příběh. Značky příležitost dobře rozpoznaly a stále častěji spolupracují s běžeckými influencery z amatérského prostředí, aby vyprávěly inspirativní příběhy.

© Campus

Běhat jako žena stále není jednoduché

Za těmito čísly a inspirativními příběhy se ale skrývají i skutečnosti, které nelze přehlížet. Žen, které běhají, sice přibývá, přesto dnes tři ze čtyř běžkyň uvádějí, že kvůli pocitu nejistoty nemohou běhat zcela svobodně. Je to znepokojivé číslo a připomínka, že běhání nemá pro všechny stejný význam. Volba času a trasy, nebo úplné vynechání tréninku kvůli obavám o bezpečnost, patří ke každodenní realitě mnoha běžkyň. Muži přitom v 82 % případů běhají bez většího přemýšlení o těchto otázkách. Aby se ženy při běhání cítily bezpečněji, vyvinula aplikace Strava 3D mapu s nejčastěji využívanými trasami a také mapu nočních aktivit. Běžkyně si díky těmto nástrojům mohou vybírat frekventovanější a bezpečnější trasy. Zvlášť když si uvědomíme, že i na stezkách se setkávají s každodenním sexismem. Ženy uvádějí zkušenost s obtěžujícími poznámkami nebo nevhodným chováním při běhání třikrát častěji než muži. Nepříjemné, někdy i úzkostné situace připomínají, že veřejný prostor není vždy neutrálním místem. Tyto nástroje samozřejmě neřeší podstatu problému. Než se tak stane, může ale běhání na frekventovaných místech alespoň trochu zvýšit pocit bezpečí.

Dalším stále málo viditelným tématem je vliv menstruačního cyklu. Pokud 27 % žen uvádí, že jejich sportovní výkon cyklus výrazně ovlivňuje, a 44 % si myslí, že by jim pomohla lepší adaptace tréninku, obsahu na toto téma je stále málo. Celých 58 % běžkyň nesleduje žádný obsah věnovaný ženským sportovním specifikům. Je to nezájem médií? Nebo chybí silné osobnosti, které by téma posouvaly dál? Těžko říct. Jedno je ale jisté: i tady je potřeba dát těmto hlasům prostor.

© Campus

Metodika průzkumu Campus

Studie Campus vychází z rozsáhlého vzorku: zúčastnilo se jí více než 13 000 respondentů, z toho 60 % mužů a 40 % žen. To je mimořádně velké číslo a cenný základ pro pochopení současných trendů. Je však třeba dodat, že vzorek tvoří výhradně uživatelé aplikace Campus. Jinými slovy jde o běžce, kteří svou sportovní přípravu berou velmi vážně, řídí se tréninkovým plánem a mnozí z nich se připravují na závody.

Celkem 84 % z nich uvedlo, že mají středně pokročilou nebo vyšší úroveň a 79 % běhá alespoň třikrát týdně. Nejde tedy tak docela o portrét začátečníka nebo „nedělního běžce“. Není to chyba průzkumu, ale důležitý kontext pro správnou interpretaci jeho výsledků.

Velký průzkum Campus potvrzuje, že běhání se neustále proměňuje. Díky zapálené a stále aktivnější komunitě přibývá závodů i dalších možností, jak se sportu věnovat. Nadšení Francouzů pro běhání trvá a dlouhé vzdálenosti jsou stále na vzestupu. Za naběhanými kilometry a výslednými časy se ale skrývají také rozmanité motivace, silné příběhy, životní překážky a společná potřeba: běhat po svém, s pocitem svobody a uspokojením z překonávání sebe sama.

✓  Všechny informace o průzkumu najdete na webu Campus Coach.