Maraton v New Yorku krok za krokem a pasti, kterým se vyhnout

Maraton v New Yorku není maraton jako každý jiný. Přetékající energie, mrakodrapy, z nichž se točí hlava, nevyhnutelná obtížnost… je celý jako Velké jablko a jeho prestiž odpovídá výzvě. Než proběhnete cílovou čárou v Central Parku, čeká na běžce skutečné dobrodružství. Jeho 42,195 km rozhodně není klidná procházka: mezi pěti mosty a znatelným převýšením se New York neběží jen nohama, ale i srdcem. Téměř 60 000 šťastlivců, kteří každý rok na začátku listopadu běží po newyorském asfaltu, musí být připraveno na trať stejně náročnou jako kouzelnou. V tomto článku ji rozebíráme do hloubky: převýšení, nejsilnější momenty, obtíže úsek po úseku a pasti, kterým se vyhnout, aby se maraton v New Yorku stal nejkrásnějším závodem vašeho života.

New York a maraton: příběh plný vášně a šílenství

Kdyby měl člověk v životě uběhnout jediný maraton, byl by to nejspíš tenhle. Maraton v New Yorku nabízí to nejlepší, co běhání umí: elektrizující atmosféru s více než dvěma miliony diváků, kteří oslavují běžce, ikonickou trasu napříč pěti městskými částmi (boroughs) a desítky tisíc závodníků, kteří se vydávají v patách nejlepším maratoncům světa, startujícím jako první. Běžet New York znamená uvědomit si, jaké máme štěstí, že tenhle sport děláme. Je to křižovatka všech emocí: když se šílenství Velkého jablka potká s maratonskou vášní, vznikne koktejl, který přesahuje rámec sportu.

Pět mostů, 250 m stoupání a vyšinuté publikum. Trasa maratonu v New Yorku a pasti, které vás na ní čekají.

Závod řídí historický spolek New York Road Runners a historie za ním je dlouhá. Všechno začalo 13. září 1970 v Central Parku: 127 běžců zaplatilo dolar startovného, aby oběhlo čtyři okruhy parku, a do cíle jich dorazilo jen 55. Vítězem se stal Gary Muhrcke, newyorský hasič, který právě skončil noční službu. V roce 1976 závod Central Park opustil a vyrazil napříč pěti boroughs. Tahle trasa v roce 2026 slaví padesátiny. Pěkná shoda. Maraton v New Yorku, zakládající člen World Marathon Majors, má obrovský vliv na celé běžecké dění ve světě. Šílená je i jeho ekonomická váha: ročník 2025 přinesl městu téměř miliardu dolarů. Závod doslova rozzáří New York po celém světě.

Kouzlo závodu spočívá také v jeho jedinečnosti a obtížnosti. Trasa vede z jednoho konce města na druhý. Není to klasický okruh a nikdo sem nejezdí lovit nejrychlejší časy. Jde spíš o to ukázat běžcům to nejlepší, co New York nabízí. A co by se k tomu hodilo líp než výlet napříč všemi pěti boroughs? Se startem na Staten Islandu a cílem v Central Parku, v srdci Manhattanu, proběhnou běžci doslova všechny kouty města. V době, kdy se všechny závody honí za stále rychlejšími časy, zůstává New York věrný své DNA: autentický, slavnostní, ikonický. Vítejte v New Yorku.

Podrobný rozbor trasy

První, co si zapamatovat, a většina běžců to už stejně ví: New York není plochý maraton. Trasa má zhruba 250 m převýšení, ale nerozkládá se rovnoměrně. Soustředí se na mosty a posledních 10 kilometrů. Při tolika změnách rytmu se tu běží podle úsilí, ne podle tempa.

Km 0 až 3: start na mostě Verrazzano

Závod tu začíná dlouho před výstřelem z děla. Logistika má obrovský vliv na vaše ráno i na start. Fort Wadsworth je rozdělen do tří velkých startovních zón (modré, oranžové a růžové). S téměř 60 000 běžci je to pravé mraveniště. Zjistěte si předem barvu a vlnu uvedené na startovním čísle: barva určuje váš startovní okrsek a startovní čáru, vlna čas startu. Profesionální ženy startují kolem 8:35, profesionální muži kolem 9:05 a vlny amatérského pelotonu pokračují potom až do zhruba 11:30.

Start je přímo na mostě Verrazzano. Hluk vrtulníků, americká hymna, výstřel z děla a Frank Sinatra, který spustí „New York, New York“, vytvářejí kouzelnou atmosféru. Husí kůže zaručena. Jakmile jste na mostě, vystřídá ji ticho a zvuk kroků tisíců běžců.

Most Verrazzano je první obtíží trasy. Sklon mostu vám na zhruba 1,6 km přidá téměř 45 m stoupání. Berte ho jako rozcvičku před maratonem. Nemá smysl teď zbytečně zrychlovat a plýtvat silami. Výhled na skyline Manhattanu v dálce je nádherný... ale zároveň naznačuje, jak dlouhá cesta ještě zbývá. Následující a půl kilometru klesá o 60 m směrem do Brooklynu, takže si uvolníte nohy a srazíte tep. Modrá a oranžová čísla většinou běží po horní úrovni mostu, růžová po spodní, kde se vám může pomást GPS v hodinkách: v prvních kilometrech se nespoléhejte na zobrazené tempo.

Km 3 až 13: Brooklyn a dlouhá rovinka Fourth Avenue

Po sjezdu proběhnete Bay Ridge a vrhnete se na Fourth Avenue, dlouhý přímý bulvár, téměř rovný. Ideální místo, kde se rozběhnout a najít maratonské tempo. Tři barevné trasy vedou Bay Ridge mírně odlišně a kolem pátého kilometru se sejdou na Fourth Avenue, každá ve svém pruhu. Ulice jsou plné lidí. Tady vás newyorská atmosféra poprvé zasáhne naplno. Nenechte se unést: spousta běžců vyráží na prvních kilometrech v Brooklynu příliš rychle.

Km 13 až 21: energie davu na Lafayette Avenue a klid Williamsburgu

Na třináctém kilometru, u Brooklyn Academy of Music, se tři proudy běžců konečně spojí v jeden. Opouštíte velkou tepnu a odbočujete na Lafayette Avenue, užší ulici, kde se po stranách tísní neuvěřitelně hustý dav diváků. Tady dostanete první dávku adrenalinu. Atmosféra je šílená. Newyorčané stojí po stranách, na stromech, na okenních parapetech, na střechách, všichni tu jsou, aby běžce povzbuzovali. Cihlové fasády fungují jako amfiteátr: zadržují hluk povzbuzování i hudebních kapel a posílají ho zpátky přímo na běžce. Je to epicentrum velké brooklynské sousedské slavnosti. Běžci často vyprávějí o vířivce emocí, protože diváci jsou tak blízko, že se vám dívají přímo do očí, podávají vám kelímky a křičí vaše jméno pár centimetrů od vás. Člověk by přísahal, že je na Tour de France. Pozor ale: splynutí tří proudů a zúžení ulice může způsobit zácpu. Tady jde hlavně o to užít si atmosféru a nesnažit se předběhnout všechny kolem sebe.

Ve Fort Greene a Clinton Hill vás na Lafayette čeká i malý kopeček. Pak zamíříte po Bedford Avenue přes Williamsburg. Kolem 18. km trasa prochází chasidskou čtvrtí, kde obyvatelé podle tradice sledují závod mlčky, než se kolem 19. km znovu rozjede veselejší část Williamsburgu. Za Greenpointem označuje most Pulaski přesně polovinu závodu: malé stoupání a jste v Queensu.

Km 21 až 26: Queens a ticho na mostě Queensboro

Úsek Long Island City je krátký a přivede vás k jednomu z nejzvláštnějších okamžiků trasy: přechodu mostu Queensboro. Je to nejdelší úsek bez občerstvení od startu. Na mostě běžíte po spodní úrovni, bez diváků. Hluk davu zmizí naráz a slyšíte jen své kroky a dech. Stoupání trvá zhruba kilometr a má téměř 30 m převýšení, pak následuje sjezd na Manhattan. Přichází kolem 24. km, když se začíná hlásit únava... Běžte podle úsilí, ne podle tempa. Smiřte se s tím, že pár vteřin ztratíte. Na spodní úrovni mostu se vám navíc může zbláznit GPS v hodinkách. Žádná panika.

Tenhle most má i něco výjimečného. Mimo dav se můžete znovu soustředit sami na sebe, zhodnotit pocity a začít tušit, kam až vás dnes tělo dovede. S manhattanskou skyline, která se rýsuje mezi ocelovými nosníky, je to jeden z nejikoničtějších úseků závodu, musíte ho zažít, abyste tomu uvěřili. A hlavně vás tahle pauza připraví na další nálož adrenalinu, která na vás čeká v následujících kilometrech…

Km 26 až 32: zeď zvuku na First Avenue

Pod mostem odbočíte na First Avenue a ticho vystřídá proslulá wall of sound. Tahle zeď zvuku je nejspíš jedním z nejhlučnějších úseků celé trasy. Tisíce lidí na vás čekají a povzbuzují vás na plné plíce. Po zatáčce míříte asi 5 km na sever po velmi široké avenue mezi mrakodrapy, přes Upper East Side a East Harlem, ve zvlněném profilu. Kolem 29. km stánek rozdává gely Maurten: je poslední na trati, počítejte s tím, že si ho vezmete, nebo mějte vlastní u sebe.

Je to strategický úsek trasy a zároveň jeden z nejnebezpečnějších pro váš závod. Typická chyba je nechat se unést atmosférou a přidat. Po tichu na Queensboro se člověk snadno nechá strhnout emocemi davu. Proto je právě teď potřeba zachovat chladnou hlavu, soustředit se a držet pravidelné tempo. Není čas se rozohňovat: zbývá ještě dlouhá cesta, přesně 16 km, a to nejtěžší teprve přijde.

Km 32 až 34: Bronx a trasa upravená v roce 2026

Do Bronxu vbíháte po mostě Willis Avenue na 32. km. Tady si maraton začíná diktovat podmínky. Kolem vás ti, kteří vyrazili příliš rychle, narážejí na zeď a gely se začínají špatně polykat. Ale je třeba jít dál. Nájezd na most je krátký, asi dvanáct metrů stoupání, ale v téhle fázi závodu působí mnohem strměji, než ve skutečnosti je. Nohy těžknou, hlava začíná povolovat, ale směr je nutné udržet.

Letos se trasa mění poprvé po 15 letech a nová verze má méně zatáček. Cílem pořadatelů bylo prostě usnadnit život obyvatelům čtvrti během akce.

V Bronxu je dav výrazně řidší a atmosféra kontrastuje s First Avenue, i když si některé skupiny místních občas udělají náladu samy. Dobrá zpráva: kromě dvou mostů je profil plochý, skutečnou výzvou je hlava, udržet úsilí, když nastupuje únava. Na 34. km vás most Madison Avenue vrací na Manhattan. Diváci tu často drží cedule „Last Damn Bridge“ („poslední zatracený most“): je to totiž pátý a poslední most trasy. Už jste skoro tam.

Km 34 až 38,5: Harlem a stoupání po Fifth Avenue

Zpátky na Manhattanu proběhnete Harlemem a pak míříte přímo na jih po Fifth Avenue podél Central Parku. Cíl se blíží, ale je ještě daleko, a tenhle úsek je obtíž, kterou mnozí podceňují: stoupání po Fifth Avenue se v nohách pořádně podepíše. S asi třiceti metry převýšení na zhruba 1,5 km je dlouhé a psychicky náročné. Především přichází kolem 37. km, kdy jsou nohy už hodně načaté a hlava vám velí přestat. Právě tady se projeví energie, kterou jste o kousek dřív ušetřili na First Avenue. Naštěstí je tu dav v hojném počtu, aby běžce hnal za jejich hranice, a scenérie mezi budovami na jedné straně a Central Parkem na druhé, na jedné z nejkrásnějších avenue města, dodává sílu pokračovat.

Km 38,5 až 42,195: Central Park

Kolem 38,5. km konečně vbíháte do Central Parku, u 90. ulice. Je to důležitý okamžik závodu: cíl nikdy nebyl tak blízko, ale ještě je třeba překonat jednu překážku. Park celkově klesá, ale cesta je poseta krátkými kopečky, které lámou rytmus, z toho dva po zhruba dvanácti metrech. Tyto změny rytmu jsou pro tělo i hlavu velmi náročné: tempo je třeba několikrát znovu zvednout. Není to snadné, když jsou rezervy skoro prázdné. Při výběhu z parku kolem 40. km běžíte po Central Park South až ke Columbus Circle a pak znovu vbíháte do parku na posledních 400 metrů. Tentokrát je to ono. Cílová brána je na dohled a zaplaví vás pocit dobře odvedené práce. Vůně cíle maratonu je vždycky kouzelná, ale v New Yorku má opravdu zvláštní chuť.

5 pastí, kterým se vyhnout

Proběhnout pět boroughs, zdolat mosty, nechat se nést energií davu: New York nemá obdoby. Je to zvláštní energie, zvláštní maraton. Člověk sem přijede uběhnout 42,195 km, ale jde to mnohem dál než za samotný závod: přijíždí se překonat, vzdát hold blízkému, který odešel příliš brzy, bojovat s nemocí, pomáhat druhým, sdílet chvíli radosti, oslavit život a lidskost. Maraton v New Yorku patří všem běžcům a všem Newyorčanům a tenhle den je symbolem života a svobody. Jenže v tomhle vířivém příboji emocí je pastí hodně. Trasa vás někdy svádí rozjet se ve špatnou chvíli. Abyste si závod užili naplno, musíte zachovat chladnou hlavu. Tady je pět pastí, kterým se vyhnout.

Unavit se před startem. Počítejte s dlouhým čekáním ve startovním areálu a snídani načasujte podle své vlny. Vezměte si lehce stravitelnou svačinu na udržení zásob glykogenu, a to v oficiálním průhledném pytli, jediném povoleném ve startovním areálu. A nezapomeňte si obléct oblečení na zahození, abyste před startem nezmrzli: bude vybráno a darováno.
Rozběhnout se příliš rychle. Past vám mohou nachystat tři chvíle euforie: sjezd z Verrazzana, Brooklyn a First Avenue. Zůstaňte soustředění a zachovejte chladnou hlavu, když adrenalin stoupá. Fifth Avenue a závěr v Central Parku jsou velmi náročné: šetřete síly na konec závodu.
Běžet podle tempa místo podle úsilí. Na mostech a na Fifth Avenue se musíte smířit s tím, že ztratíte pár vteřin na kilometr, zvlášť když se do toho může přidat i vítr. Co ztratíte ve stoupání, vrátíte si ve sbězích, bez námahy.
Slepě věřit hodinkám. Na mostech a mezi manhattanskými mrakodrapy se GPS často rozladí a zobrazená vzdálenost v New Yorku obvykle skončí delší než 42,195 km. Spolehněte se raději na cedule u trati. Pozor, trasa je značena každou míli, ale kilometry jen po pěti.
Podcenit výživu. Gely Maurten se rozdávají kolem 19. a 29. km, ale u stánků bývá hodně lidí. Buďte soběstační a noste vlastní gely. A pokud počítáte s těmi z trati, vyzkoušejte si je předem na tréninku.

V New Yorku neběžíte jen 42,195 km: procházíte mýtickým městem a jeho pěti boroughs, nesení dvěma miliony diváků. Rozložte si úsilí, zachovejte chladnou hlavu ve chvílích euforie a maraton v New Yorku se může stát nejkrásnějším závodem vašeho života. Jak jsme říkali v úvodu, New York se neběží jen nohama, ale i srdcem. Ano, jde o běh, ale tady maraton daleko přesahuje sport. “If you can make it there, you'll make it anywhere.”

Všechny informace o maratonu v New Yorku najdete na Finishers.com