Proč vám nikdo nevěří, když říkáte: „Běhám jen pro radost“?

MM
Od Mergoil Melissa

Publikováno dne st 9. září 2026

Aktualizováno st 9. září 2026

Proč vám nikdo nevěří, když říkáte: „Běhám jen pro radost“?
© STADION-ACTU

Mnozí se tváří skepticky, když někdo prohlásí: „Běhám jen pro radost.“ Běžci tomu možná dokážou přitakat (i když…), pro lidi mimo běžecký svět je to ale mnohem méně pochopitelné. Je to mýtus, nebo realita?

Proč tomu tak je? Proč běh neosloví každého? Co může lidi odradit?

‘1 – Traumata ze školního běhání

Vzpomínáte si na hodiny tělocviku na druhém stupni a na střední škole? Povinné přespolní běhy ve středu v dešti, třikrát 500 metrů u maturity? A pak návrat zpocení do hodiny dějepisu, která trvala po zbytek dne. Pro některé je běh dobrovolným návratem do tohoto už jednou prožitého pekla.


‘2 – Začátky nikdy nejsou snadné

Začátky v běžeckých botách nebývají vůbec jednoduché. Jen málokdo si užije první kroky a první výběhy jsou nevděčné, dlouhé a bolestivé. Zatímco někteří v postupném zlepšování nacházejí uspokojení, pro jiné je to nepřekonatelná zeď.


‘3 – Intervaly, koho to napadlo

Tréninky VMA nebo úseky v maratonském tempu nemají mnoho příznivců. Právě tyto tréninky sice posouvají výkonnost, tělo za ně ale platí vysokou cenu. Běžci jsou zpocení, unavení a zadýchaní… Zvenčí se jen těžko věří, že to může přinášet radost (a přesto).


‘4 – Pot je (ne)sexy

Na konci výběhu už člověk neví, jestli je celý zpocený, nebo během tréninku pršelo. Někteří sice tvrdí, že „pot je sexy“, každému to ale po chuti není, což se dá pochopit. Od kdy má být příjemné být rudý a promočený?


‘5 – Běhat celé hodiny

Půlmaraton, maraton, maraton, trail… Všechny tyto závody obecně trvají nejméně hodinu a mohou se protáhnout na mnohem delší dobu. Maratonci se například pohybují od dvou hodin u šampionů až po šest hodin, některé trailové závody trvají i déle než jeden den. Dá se to vůbec pochopit? Běhat celé hodiny kvůli tričku nebo medaili může některým připadat úplně absurdní a ptají se, kde je na tom ta radost.


‘6 – Na závodech se objevují zombie

Startovní pole závodů je vždy skutečným divadlem, kde lze vidět nejrůznější situace. Kolapsy, pády, pláč, obvazy, kulhání… Běžec bývá na trati někdy pořádně zřízený. V takovou chvíli je těžké uvěřit, že si to užívá.


‘7 – Běhat bez důvodu

Pro některé není běh skutečnou aktivitou, pokud není spojený s něčím dalším. Se psem, míčem, fotbalovým zápasem nebo čímkoli jiným. Běhat může působit zbytečně.


Běžci, teď už snad lépe pochopíte, proč vám někteří nevěří, když tvrdíte: „Běhám pro radost.“ 

| Kalendář maratonů ve Francii najdete zde.