Běhat napříč Francií 100 kilometrů denně: šílená výzva Duncana Perrillata

Některé výzvy budí obdiv. Ta, do které se pouští Duncan Perrillat, k nim bezpochyby patří. Francouzský elitní maratonec se chystá oběhnout celou Francii a navštívit její trhy. 3 400 kilometrů za 30 dní, tedy 115 kilometrů denně. Každý den. Celý měsíc. Ve hře je navíc světový rekord v ultra vytrvalosti. Odvážný projekt, který ho vystihuje: extrémní fyzický výkon propojený s hledáním smyslu. Několik dní před startem jsme měli možnost s ním promluvit.

Projekt, který mu dlouho zrál v hlavě

Duncan je ve světě francouzské atletiky známou postavou. Elitní maratonec drží osobní rekord 2:09:05, kterého dosáhl začátkem roku 2025 v Seville. Za výkony se ale skrývá výrazná osobnost: autentický a zapálený běžec, který miluje asfalt i dlouhé vzdálenosti. Ačkoli je zvyklý na silniční běh, neváhá vyrazit ani mimo vyšlapané cesty, například na trail. V roce 2023 vyhrál Trail du Saint-Jacques by UTMB (126 km / 5 250 m převýšení).
Duncan je zvídavý sportovec a jako člen klubu Neuilly-Plaisance Sports rád střídá různé formáty. Tenhle projekt ale přesahuje čistě sportovní rámec. Začal mnohem dřív. A mnohem hlouběji.

„Čtyři roky jsem žil ve Spojených státech a Francie mi nesmírně chyběla. Když jsem se vrátil, chtěl jsem ji znovu objevit a skutečně ji projít, ne ji jen přeletět nebo projet autem. Chtěl jsem ji cítit.“

Nejprve šlo o nápad na dovolenou ve formátu run & bike s bratrem, který zůstal odložený v šuplíku. Pak mu projekt postupně zrál v hlavě, až po výkonu na Maratonu v Seville v únoru konečně dostal konkrétní obrysy: „Tenhle projekt mám v hlavě už několik let. Řekl jsem si, že pokud zaběhnu pod 2:10, pustím se do toho. Teď je ten správný čas.“

Příprava postavená hlavně na vytrvalosti

Představa běhat přes 100 kilometrů denně může působit šíleně, ale pokud existuje sportovec schopný takový výkon zvládnout, je to právě Duncan Perrillat. Na velké tréninkové objemy je zvyklý, během přípravy na maraton naběhal v některých týdnech až 240 kilometrů. Pro tuhle výzvu však velké objemy i intenzivní tréninky upozadil a soustředil se na vytrvalostní základ. Přiznává: „Připravoval jsem se s menším objemem než na klasický maraton, ale s mnohem větším důrazem na vytrvalost. Dlouhé běhy, kolo, túry… Cílem je zvyknout tělo na dlouhé trvání, ne na výkon.“

Jeho kamarád a trenér Faustin Guigon mu nepřipravil přesný plán. „Řekl mi, že jsem trochu blázen. Především mě podporoval jako kamarád. Nikdo vlastně neví, jak se na něco takového připravit. Je to ultra trail… na druhou.“

Výzva mimo běžná měřítka si žádá stejně nepravděpodobný rekord: rekord Tomia Takahashiho, Japonce, který za 30 dní urazil 1 965 kilometrů, tedy 65,5 kilometru denně. Jeho výkon zatím nikdo nepřekonal, přestože se o to několik běžců pokusilo bez oficiálního uznání od Guinness World Records. Duncan míří výš. O hodně výš: během 30 dní chce zvládnout 3 400 kilometrů.

Připravoval jsem se s menším objemem než na klasický maraton, ale s mnohem větším důrazem na vytrvalost. Dlouhé běhy, kolo, túry… Cílem je zvyknout tělo na dlouhé trvání, ne na výkon. Běhat pod kontrolou, abych nepřepálil začátek a vydržel přibližně deset hodin v pohybu. Každý den.“
Duncan Perrillat

Napříč francouzskými trhy jako pocta rodině i zemi

Duncan na to nebude sám. Doprovodný tým ho bude podporovat na kole i v autě, postará se o logistiku a především o morální podporu. Celou cestu bude také natáčet. Vzniká dokumentární série a jednotlivé epizody se objeví na sportovcově instagramovém účtu. Půjde o sportovní epopej i cestu srdcem francouzského dědictví.

„Projdu trhy po celé Francii. Je to také pocta mému dědečkovi, který byl v Annecy řezníkem a prodával maso na trzích. Před několika lety zemřel. Tímhle projektem mu chci vzdát hold.“

Tady výzva překračuje hranice sportu. Stává se vzpomínkou, oslavou francouzského dědictví a předávání tradic. Není náhodou, že Duncan tolik stojí o to poznat jednotlivé regiony, jejich produkty a kulturu. Mezi jednotlivými běhy potká Francii místních tradic i obyčejných lidí.

Tempo a občerstvování

Běhat 115 kilometrů denně neznamená běhat rychle. Znamená to zvládnout samotnou podstatu odolnosti a vytrvalosti. Duncan to ví: „Poběžím podle pocitu, ale nastavím si strop na 15 km/h. Cílem bude spíš 12 km/h. Deset hodin denně poběžíme, s pauzami na jídlo, setkávání a nadechnutí.“

Jídlo bude hrát zásadní roli. Na rozdíl od klasických závodů, kde jsou energetické gely prakticky nezbytné pro doplňování sacharidů během výkonu, chce Duncan tentokrát jíst v klidu a kvalitně. Skutečná, chutná, vyvážená a místní jídla. Každý den. „Objedeme místní francouzské trhy. Ano, trochu času tím ztratíme, ale to nevadí. Dám si raději pořádné jídlo v poledne a večer a k tomu svačiny během dne. Každý den musím být připravený znovu vyrazit. To všechno mění. U jídla ani spánku nebudou žádné kompromisy.“

Podpora nejbližších

Nejde ale jen o tělo. Rozhoduje i hlava. A právě ta je možná pro Duncana největším strašákem: „Pamatuju si, že na Saint-Jacques přišla velká krize. Během třiceti dní určitě zažiju velmi těžké dny a chvíle, kdy budu chtít skončit. Pochybnosti nahánějí strach. I tohle k té výpravě patří.“

Naštěstí opravdu nikdy nebude sám. Rodina, přátelé, další sportovci… Kolem něj bude celý okruh blízkých, kteří mu pomohou vydržet. „Když jsi obklopený lidmi byť jen polovinu času, mentální zátěž se sníží o polovinu.“

Sportovní projekt, především ale lidský, s podporou značky Hoka

Taková výzva pochopitelně přitáhne pozornost běžeckých a maratonských fanoušků. 3 400 kilometrů za měsíc vzbuzuje obdiv i respekt. Pro Duncana, který je na dlouhé distance zvyklý, však výkon nebude hlavním cílem.

„Rekord je super, ale není to jediný cíl. Pohání mě zvědavost: chci zjistit, kam až se tělo dokáže dostat. A především prožít něco opravdového a společného. Je v tom kus objevování a obyčejné radosti. Zároveň to bude každodenní práce, pořádná dřina.“

Na cestě se bude moci spolehnout na nezbytného parťáka: své boty. Od roku 2022 ho podporuje Hoka a hlavním modelem bude Rocket X 2, jeho oblíbená bota. V záloze bude mít i několik alternativ, aby podle potřeby ulevil nohám.

„ S Rocket X 2 běhám opravdu rád, i při velkých objemech. Dobře šetří svaly a tlumení je skvělé. Myslím, že to bude můj hlavní model. Vezmu si ale i pohodlnější pár, možná Skyward X, který při velkém objemu lépe pohltí nárazy. A pokud se dostanu na cesty, nejspíš přibalím Tecton X3. “

Rekord je super, ale není to jediný cíl. Pohání mě zvědavost: chci zjistit, kam až se tělo dokáže dostat. A především prožít něco opravdového a společného. Je v tom kus objevování a obyčejné radosti. Zároveň to bude každodenní práce, pořádná dřina. Během třiceti dní určitě zažiju velmi těžké dny a chvíle, kdy budu chtít skončit. Pochybnosti nahánějí strach. I tohle k té výpravě patří. Když jsi obklopený lidmi byť jen polovinu času, mentální zátěž se sníží o polovinu.
Duncan Perrillat

A co potom?

Co člověk dělá poté, co oběhne svou zemi? Duncan má určitou představu, zatím o ní ale nechce příliš přemýšlet. „Budu tu výzvu prožívat den po dni. Stane se tisíc věcí. Pak si to podle mě budu chtít pořádně oslavit.“ Pro zbytek roku 2025 plánuje návrat ke královské maratonské distanci a pokus o další osobní rekord: „Na podzim bych se chtěl znovu připravovat na maraton. Možná Chicago, možná Rennes. Obě města pro mě hodně znamenají.“

Odvaha bez iluzí

Tenhle projekt je zároveň životní filozofií. Klidnou a vědomou odvahou. Duncan ví, že je jiný, a neskrývá to. Naopak se k tomu hlásí: „Nezáleží na tom, co si lidé myslí. Když se zastavíš u každé kritiky, nežiješ. Já si chci užívat život i svoje projekty.“ A kdyby měl svou výzvu shrnout dvěma slovy? Neváhá: „odvaha a kreativita.“

Za závratnými čísly se skrývá příběh člověka, který běhá, aby objevoval, znovu se propojil se svou zemí a předával dál. Výzva na pomezí sportu, rodinného dědictví a lásky k místu, odkud pochází. Tohle oběhnutí Francie bude stejně tak fyzickým výkonem jako vnitřní cestou. Duncan Perrillat si razí vlastní trasu, vlastním tempem.

➜ Sledujte Duncanovu výpravu