Kam až může Sabastian Sawe na maratonu dojít? Čas 1:59:30 možná teprve otevřel další kapitolu

Sabastian Sawe je na začátku svého maratonského příběhu

Na celé příběhu je nejzajímavější nejspíš tohle: Sabastian Sawe má za sebou v kariéře teprve čtyři maratony. Ano, čtyři. Ve sportu, kde jsou zkušenosti často klíčem k výkonu, to nepřestává udivovat. Maraton je mimořádně náročná disciplína. Nestačí talent a obrovský fyziologický potenciál. Běžec se musí naučit hospodařit se silami, výživou, změnami povrchu, vlastními pocity, svalovým opotřebením i nervovou únavou… Velcí šampioni dlouho postupovali téměř podle stejného scénáře. Nejdřív dráha, potom silnice. V atletice dobře známá cesta: rozvíjet rychlost na 1500, 5000 nebo 10 000 metrů a teprve potom postupně přejít k delším tratím a maratonu. Cíl? Vybudovat komplexního běžce, který spojí rychlost z dráhy s vytrvalostí a svalovou odolností potřebnou k přežití maratonské zátěže.

Eliud Kipchoge se stal olympijským vítězem na 5000 metrů, než začal dominovat maratonu. Kenenisa Bekele nejprve kraloval na dráze a teprve potom se stal silniční legendou. Sawe se vydal trochu jinou cestou. Lidé kolem něj rychle pochopili, že jeho maximální potenciál leží na dlouhých tratích. K maratonu proto přešel dřív. Všechno tehdy nasvědčovalo tomu, že je stále ve fázi učení…

Čtyři maratony a už teď mimořádná trajektorie

Bilance jeho čtyř maratonů vypadá takto:

Valencia 2024: 2:02:05

Poprvé na maratonu. A hned mezi nejlepšími. Druhý nejrychlejší debut v historii této distance po Kiptumovi. Čas je ohromující a očekávání obrovská.

Londýnský maraton 2025: 2:02:27

Šest měsíců po debutu jasně ovládl Londýnský maraton před jedním z nejkvalitnějších startovních polí v historii. Nechyběli Kiplimo, Mutiso, Tolat ani Kipchoge.

Berlínský maraton 2025: 2:02:16

Při svém třetím maratonu nastoupil na jednu z nejrychlejších tratí světa. Ambice byly obrovské a závod mu perfektně seděl. Půlmaratonem proběhl za 1:00:16, ale horko ho nakonec přinutilo zpomalit. Přesto vyhrál v čase 2:02:16. Mnozí tento výkon považovali za podhodnocený, protože vedro průběh závodu výrazně ovlivnilo. Někteří pozorovatelé už tehdy mluvili o výjimečném potenciálu, který se v německé metropoli nemohl naplno projevit.

Londýnský maraton 2026: 1:59:30

Tentokrát do sebe všechno zapadlo. Kontrolovaný začátek a fenomenální závěr s druhým půlmaratonem za 59:01. Kejelcha předvedl hrdinský výkon a i on se dostal pod dvě hodiny. V Londýně se právě otevřela nová stránka maratonské historie.

Čtyři maratony, čtyři vítězství. A raketový progres. Za pouhé dva roky se Sawe stal novým králem maratonu.

Výjimečné fyziologické předpoklady a brzká vyzrálost

Ještě než se stal výjimečným maratoncem, ukázal Sawe velmi dobrou rychlost.

➜ 10 km: 26:49 v roce 2023
➜ Půlmaraton: 58:02 v roce 2022

Tyto časy říkají něco zásadního: Sawe nemá jen obrovskou vytrvalost. Má také rychlost. Dnes se jeho kariéra soustředí především na maraton, ale v současné formě by pravděpodobně dokázal zlepšit osobní rekordy i na kratších tratích. Všechno však naznačuje, že našel svou disciplínu. Právě v maratonu se jeho profil zdá být nejblíže svému plnému potenciálu.

Londýn nemusí být ideálním místem pro světový rekord

1:59:30. Svět je stále v šoku. Většina pozornosti se upírá k výslednému času. Někdy ale zapomínáme na samotnou trať. Londýn je obrovský maraton. Jeden z nejprestižnějších závodů série Majors. Historický závod s neuvěřitelnou atmosférou. Zároveň to ale není nutně místo, kde se běhá úplně nejrychleji. První část sice nabízí výrazné klesání, které pomáhá šetřit energii, zároveň však může zatížit nohy. Trať má navíc téměř 120 metrů převýšení.

Maratonci obvykle hledají něco jiného: dokonale plynulou a rovinatou trať. Každé zrychlení, změna tempa nebo stoupání totiž mírně zvyšuje energetické nároky. Z tohoto pohledu bývají výhodnější tratě jako Berlín, Valencia nebo Chicago. Jenže v Londýně toho dne viselo ve vzduchu něco magického. Počasí bylo ideální: zhruba 12 stupňů, lehký vítr do zad v závěru a slavná dlouhá rovinka, která běžce dovede do cíle v srdci britské metropole.

Ještě zajímavější je ale jeden detail. Jeho druhý půlmaraton za 59:01. Dokončit závod tak rychle po už mimořádně svižné první polovině může působit nepochopitelně. Když maratonec finišuje takovým způsobem, často to znamená jediné: možná měl v první části až příliš velkou rezervu. Přitom půlmaratonem proběhl za 1:00:29, což bylo stále velmi rychlé tempo, jen mírně za světovým rekordem. Právě tak se naplno projevuje princip negativního splitu. Tato pacingová strategie spočívá v pomalejší první části závodu, aby si běžec uchoval energii a mohl v závěru výrazně zrychlit. Přesně to se v Londýně podařilo Saweovi a stejnou strategii zvolil Kiptum v Chicagu při svém předchozím rekordu (1:00:48 / 59:45). Další důkaz, že největší maratony se běhají na negativní split.

Berlín by mohl být ideálním místem, ale…

Sawe už oznámil, že v září příštího roku poběží Berlínský maraton. Jen těžko bychom hledali lepší místo, kde ho vidět běžet ještě rychleji. Berlín je v podstatě obří dráha nakreslená uprostřed města. Téměř dokonale rovná trať s převýšením kolem 65 metrů na 42,195 kilometru. Dokonalý asfalt. Rychlý. Pravidelný. Místo, kde Eliud Kipchoge vybudoval část své legendy. Místo, kde rekordy padají pravidelně.

Sawe tento závod dobře zná. Loni se navzdory extrémnímu horku odvážil vyrazit tempem na světový rekord. Tentokrát může být situace jiná a všichni fanoušci běhání doufají v počasí příznivější rychlému výkonu. Atlet adidas dorazí jako hlavní hvězda tohoto závodu série Majors, který zároveň sponzoruje německá značka.

V Berlíně mu ale může chybět jeden zásadní faktor X. Kejelcha už potvrdil start na prosincovém maratonu ve Valencii. A než bude oficiálně představeno elitní startovní pole Berlína, je velmi pravděpodobné, že Sawe poběží poslední část závodu sám. Víme, že sólo běh je na maratonu mimořádně náročný. Navíc se v historii maratonu ještě žádnému atletovi nepodařilo vytvořit světový rekord dvakrát po sobě. Úkol bude nesmírně těžký, ale ne nemožný, když se jmenujete Sabastian Sawe.

Boty mění pravidla hry

Dlouho stál maratonský výkon především na schopnosti těla a mysli zvládnout celou distanci. Dnes se rovnice… změnila. V Londýně měli Sawe, Yomif Kejelcha i Tigst Assefa všichni na nohou novou adidas Adizero Adios Pro Evo 3. Váží méně než 100 gramů. Jde o nejlehčí závodní silniční botu na trhu. Detail, který může znamenat velký rozdíl. Čím je bota lehčí, tím víc snižuje energetickou náročnost každého kroku.

Je třeba to říct otevřeně: moderní supershoes zcela proměnily tuto disciplínu. Mimořádně reaktivní pěna, agresivní geometrie, karbonový plát a lepší energetická návratnost, obuvnické značky dnes hrají ve výkonu velkou roli. Existuje však i psychologický rozměr. Když je atlet přesvědčený, že má k dispozici nejlepší technologii, může to změnit jeho přístup k úsilí. Může mít pocit, že mu narostla křídla, a dovolit si snít. A právě to je nepochybně první krok k povedenému závodu.

© adidas

Hustota startovního pole: výhoda, nebo past?

O mimořádné kvalitě dnešních maratonů se mluví často. V Londýně běželi Kejelcha a Sawe celý závod společně a fungovalo to skvěle. Dva muži pod dvě hodiny. Velké množství špičkových běžců ale rekord automaticky nezaručí. Někdy může husté pole vytvořit chaos. Viděli jsme to v Chicagu 2025, kde Kiplimo a Korir od začátku závodu, bok po boku, opakovaně nastupovali. Nakonec oba zaplatili za příliš vysoké tempo.

K překonání rekordu maraton obvykle vyžaduje něco jiného: dokonale pravidelné tempo. Zkušené vodiče, kteří plní pokyny. Precizně načasovanou výživovou strategii. Naprosté soustředění. A pokud se vytvoří dostatečně početná skupina, která si rozdělí práci, může to být faktor X rozhodující o výsledku. Podmínkou ovšem je, aby běžci v čelní skupině dodržovali plán a spolupracovali. V Londýně Sawe odtáhl obrovské množství kilometrů. Kejelcha, který byl na této distanci nováčkem, se většinou držel v jeho závětří. V Berlíně bude situace nejspíš jiná a kolem Saweho možná poběží více vodičů. Ale jak dlouho? Skutečná otázka přijde po 30. kilometru. Jak si povede, až zůstane sám?

Pokrok moderního maratonu stojí také na výživě

O botách se mluví hodně. Největší nedávná revoluce se ale možná odehrála ve výživě. V Berlíně přijímal Sawe přibližně 105 gramů sacharidů za hodinu. V Londýně to bylo asi 115 gramů. Ještě před několika lety by taková čísla působila absurdně. Měsíce trénoval svůj trávicí systém s produkty svého výživového partnera Maurten, aby takový příjem dokázal zvládnout.

Protože v maratonu nejde jen o schopnost energii vyrobit. Stejně důležité je umět jí do těla průběžně dodat dost na udržení tempa. Závěr druhého půlmaratonu za 59:01 se neobjevil z ničeho nic. Je výsledkem precizní týmové práce a strategie budované několik let.