Může Andreas Almgren vyhrát maraton v New Yorku 2026 už při své premiéře?

Nedělní závod znamená víc než jen výsledek. Andreas Almgren má šanci šokovat maratonský svět a navždy se zapsat do historie běhu. Krátký krok zpět: 20. září v Kodani se Almgren stal prvním Evropanem od roku 1996, který získal titul mistra světa v půlmaratonu. Třicet let, celá věčnost. Symboliku ještě zesiluje fakt, že ročník 2026 slaví 50 let od první trasy napříč pěti městskými čtvrtěmi, která se poprvé běžela v roce 1976. Všechny ingredience pro Švédovu slávu jsou tedy pohromadě. Konkurence ale bude tvrdá, především v osobě Bensona Kipruta, loňského vítěze právě tady.

Andreas Almgren, nezvyklý profil a posedlost daty

Jeho jméno dnes zná každý, kdo žije během. Netradiční trénink postavený na dvojitém prahu, šílené kilometráže, působivé finiše v závodech... Almgren se během pár let stal jedním z nejlepších běžců světa. A přitom nic nenasvědčovalo tomu, že skončí na dlouhých tratích a u maratonu. Původně fotbalista přešel na dráhu až v osmnácti a rychle se vypracoval na specialistu na 800 m (bronz z mistrovství světa do 20 let v Eugene). Několik vážných zranění ho ale donutilo přehodnotit plány. Při rekonvalescenci po zlomenině křížové kosti se rozhodl změnit způsob tréninku a přijal dvojitý práh, slavnou norskou metodu, kterou zpopularizoval Jakob Ingebrigtsen. Méně intenzity, více objemu. S takovým tréninkem se přirozeně obrátil k pětce, desítce a také k silnici, kde je zátěž méně brutální než na dráze.

Další zvláštnost, která je mezi profesionály dost vzácná: Almgren si tréninkové plány sestavuje sám a teprve pak je předkládá Urbanu Aruhnovi, svému trenérovi od roku 2012. Jeho přístup je metodický, skoro vědecký. Vedle běžecké kariéry totiž prošel i firemním světem jako datový analytik ve společnosti Svexa, technologické firmě, která se zaměřuje na optimalizaci výkonu. Analytické myšlení uplatňuje každý den, většinu tréninků řídí podle měření laktátu. Švéd je puntičkář. Je posedlý výkonem a hledá přesnost. Běžecký pás je nejspíš jedním z jeho oblíbených nástrojů, protože mu umožňuje dokonale ovládat tempo i podmínky.

Almgren je zkrátka maniak tréninku a velký zastánce kontrolované intenzity. Četná zranění ho v minulosti naučila víc poslouchat tělo a správně dávkovat každé úsilí. Objem má dnes pořád obrovský, ale na rozdíl od mnoha vrcholových atletů v tréninku nikdy nejede na doraz. Andreas Almgren patří k nové generaci sportovců, kteří hledají každé drobné zlepšení, vždy s cílem vyladit výkon. Jeho sponzor Nomio ho dokonce považuje za nejvíce data-driven sportovce na světě (řízeného daty).

Rok 2026 ho vynesl na světový vrchol

Švéd udeřil naplno už v roce 2025. V červnu ve Stockholmu zaběhl evropský rekord na 5000 m výkonem 12:44,27. V září v Tokiu vybojoval bronz na mistrovství světa na 10 000 m, o pouhých 25 setin za Francouzem Jimmym Gressierem. O šest týdnů později zaběhl na půlmaratonu ve Valencii 58:41 a stal se prvním Evropanem pod 59 minut. Kolosální. A to nejlepší teprve přicházelo...

Rok 2026 je jen potvrzením jeho exploze. V lednu zaběhl na desítce ve Valencii 26:45, evropský rekord. O měsíc později na stejný čas doběhl v Castellónu, ale skončil jen třetí za Francouzem Yannem Schrubem, který mu kontinentální rekord vyfoukl výkonem 26:43. V květnu si znovu obul tretry a v úvodu Diamantové ligy v Číně sjel 3000 m za 7:26,48. Pak přišla sezona šampionátů. V srpnu v Birminghamu vyhrál desítku na mistrovství Evropy v samostatném běhu za 27:23,44. Toho dne všechny převyšoval o hlavu, soupeři byli z jeho lehkosti zdrcení a druhému nnnechal 19 sekund náskoku...

Dráha, silnice, Švéd vládne všude. Největší trumf ale vytáhl 20. září na mistrovství světa v silničním běhu v Kodani. Postavila se proti němu mimo jiné esa jako Nicholas Kipkorir a Joshua Cheptegei. Držel se čelní skupiny až do posledních 600 metrů, pak zařadil bleskový atak a utekl pro svůj první světový titul. Korunovace. Při té příležitosti vylepšil i evropský rekord v půlmaratonu na 58:06.

© European Athletics

Příprava na New York

New York nevybral náhodou. Almgren si ho zakroužkoval už v listopadu 2025 kvůli tomu, jak se tu závodí. Elita zde běží bez zajíců a Švéd je přesvědčený, že se mu bude dařit víc v souboji muže proti muži než na rychlé trati pro čas, jako je Valencie. Jeho plán je od začátku jasný: držet se vedoucích a pak rozhodnout sprintem. Čas v New Yorku nehraje roli (trať má 250 m kumulovaného stoupání). Počítá se jen vítězství a umístění.

Jeho příprava dokáže ohromit každého puristu. Zvyklý točit kolem 200 km týdně nasbíral za posledních deset týdnů před závodem přes 2000 km. Je to monumentální.

Jeden trénink obzvlášť rozproudil běžecký svět. Deset dní před mistrovstvím světa v Kodani odběhl progresivní dlouhý běh na 40 km, rozdělený do čtyř desetikilometrových bloků.

Conner Mantz, americký rekordman na maraton, s ním strávil týden tréninku ve Švédsku. Přestože je na velmi tvrdé tréninky zvyklý, přiznal, že ho zaujal objem i lehkost, s jakou Andreas Almgren trénuje. Vítězství v Kodani tedy nebylo žádným překvapením.

Poslední část tréninkového bloku strávil Almgren ve výškovém kempu ve Flagstaffu v USA. Nic nenechal náhodě. Odpočinek i lehké dny dodržel. A výživu vyladil na maximum: už několik měsíců trénuje žaludek na příjem zhruba 120 g sacharidů za hodinu na dlouhých bězích. Švéd vypadá, že je ve formě života a konečně připravený na jednu z největších výzev kariéry: maratonskou premiéru. Závod slibuje epický příběh.

Jdu do toho s velkým sebevědomím, nevím, jestli to není pýcha, ale příprava dopadla mnohem líp, než jsem čekal. [...] Jdu do toho s dětskou naivitou, že poběžím o vítězství. [...] Proč ne já?

Konkurence bude tvrdá a Kipruta bude těžké porazit

Při ostré premiéře v New Yorku se Almgren potká s drtivou konkurencí. Deset mužů ze startovního pole už běželo pod 2:05... Velkého favorita zná každý: Benson Kipruto. Pětatřicetiletý Keňan má nejlepší čas pole, 2:02:16, rekord závodu z Tokia 2024. Jeho silnou stránkou je především schopnost vyhrávat velké závody. Na kontě má už čtyři Majory: Boston 2021, Chicago 2022, Tokio 2024 a New York 2025. Je navíc jediným mužem, který vyhrál všechny tři americké Majory. Loni v New Yorku zvítězil o tři setiny před Alexanderem Mutisem v nejtěsnějším doběhu v historii závodu (2:08:09). Všichni si pamatujeme tu ikonickou fotku obou mužů, jak v Central Parku protínají cílovou čáru vedle sebe. Keňan je ve skvělé formě i letos. V dubnu zaběhl v Bostonu 2:02:50, což stačilo na krásné třetí místo.

Kiprutův profil má všechno, aby Almgrenovy plány překazil. Vítězství v Chicagu i v Tokiu rozhodl útokem v závěru. A loni v New Yorku vyhrál sprintem v Central Parku. Tuhle trať zná velmi dobře. Bude mít výhodu domácího prostředí.

Nemám s tím (pozn. red.: s Almgrenovým plánem závodu) žádný problém, protože je to debut. A na debut je potřeba mít dost trpělivosti, aby člověk vydržel od první do 26. míle. Já poběžím svůj závod. Maratony běhám už deset let. Mám zkušenosti, jsem připravený.

© New York Road Runners

Za ním je dlouhá řada vyzyvatelů:

• Etiopan Deresa Geleta (2:02:38), loňský druhý z Tokia, a Keňan CyBrian Kotut (2:03:22), kteří oba New York teprve poznají

• Dva bývalí vítězové, Nizozemec Abdi Nageeye (2024, 2:04:20) a Keňan Geoffrey Kamworor (2017 a 2019)

• Dva nejrychlejší Američané všech dob: Zouhair Talbi, autor času 2:03:45 z dubnového Bostonu, a Conner Mantz, národní rekordman (2:04:43), Almgrenův tréninkový partner ze září

• Ital Yeman Crippa (2:05:18), šestinásobný medailista z mistrovství Evropy, přečtěte si jeho rozhovor před závodem

Dokáže tedy Andreas Almgren opravdu vyhrát?

Na papíře je scénář závodu velmi otevřený. Bez zajíců se v New Yorku často začíná opatrně, a čím pomalejší první kilometry, tím víc může v závěru rozhodnout Almgrenova rychlost. V Kodani jsme viděli, že Švéd má silný finiš.

Maraton je ale pořád maraton. Almgren zatím neví, jak jeho tělo zareaguje za 35. až 40. kilometrem na trati, která láme nohy. Kipruto je v tomhle mistr. Má zkušenosti s takticky vedenými závěry a jeho stabilita na nejvyšší úrovni je ohromující.

Ať se v neděli stane cokoli, tenhle maraton zůstane pro Almgrena jen epizodou. Rok 2027 věnuje dráze, v září ho čeká mistrovství světa v Pekingu. Hlavním cílem zůstává desítka na olympijských hrách v Los Angeles 2028, „z 95 %“ podle jeho slov, i když nevylučuje, že k ní přidá i maraton, jako to udělal Galen Rupp v Riu 2016. Teprve po Los Angeles se chce k maratonu přesunout definitivně.

Maraton v New Yorku se bude vysílat živě na kanálu L'Équipe od 14:00 (francouzský čas)