Mike Studer, muž, který uběhl maraton pod vodou

Rekordy všeho druhu a neuvěřitelné výzvy

Za poslední století se lidé pustili do těch nejbláznivějších výzev a jejich seznam stále roste. Historické výkony padají. Všichni si ještě vybavujeme výkon Rakušana Felixe Baumgartnera z roku 2012, který skočil ze stratosféry a při volném pádu překonal rychlost zvuku. V roce 2018 Angličan Ross Edgley uplaval 1 780 km kolem Velké Británie za 157 dní navzdory medúzám, chladu a mořským proudům. Běh není výjimkou. V roce 2019 vyhrála Jasmin Paris Barkley Marathons, jeden z nejtěžších závodů na světě (160 km a 18 000 m převýšení v lesích Tennessee), když trať dokončila 99 sekund před vypršením časového limitu. Stala se tak první ženou, která závod za posledních deset let dokončila. Řecký běžec Yiannis Kouros, o němž jsme nedávno psali v příběhu Cliffa Younga, stále drží světový rekord v běhu na 48 hodin (473,495 km), což odpovídá 11 maratonům v řadě. Jeho rekord z roku 1996 dosud nikdo nepřekonal. Tento výkon navíc podal ve Francii, v Surgères. Dnes se zaměříme na Mikea Studera, amerického fyzioterapeuta, který v roce 2021 absolvoval maraton pod vodou na ponořeném běžeckém pásu v neuvěřitelném čase 3:44:52. Rekord věnoval zraněným válečným veteránům a organizaci Honor Their Sacrifice.

Výkon Mikea Studera, rekord pod vodou

Mike Studer, kterého si nesmíme plést s jeho americkým jmenovcem, neurologem, se specializuje na fyzickou rehabilitaci. Už v roce 2012 položil základy tohoto experimentu svým prvním pokusem (video níže). V roce 2021 měl jediný cíl: dostat se pod čtyři hodiny a zároveň vybrat peníze pro amputované veterány a válečné vysloužilce trpící posttraumatickými poruchami. Výzva se odehrála v bazénu v Oregonu, kde Studer ukrajoval kilometry na pásu nakloněném o 1,5 %, ponořeném 1,20 metru pod hladinou. Téměř čtyři hodiny bojoval s podchlazením (navzdory teplotě vody 22 °C), dehydratací a obrovským tlakem na klouby. Přestože ho už od 25. kilometru trápily hrozivé křeče, udržel neuvěřitelné tempo 11,3 km/h! Běh pod vodou totiž nemá s během po souši mnoho společného… V čem je tento rekord, uznaný Guinnessovou knihou rekordů, tak výjimečný?

Jiné prostředí, jiný tlak

Voda klade 800krát větší odpor než vzduch, takže tělo musí vydat přibližně o 40 % více energie. Vztlak částečně eliminuje tělesnou hmotnost a narušuje běžecký krok. Mike Studer proto musel neustále upravovat své „běžecké“ držení těla. A to ještě bez započtení termoregulace: ve vodě tělo ztrácí teplo 25krát rychleji, takže podchlazení hrozí i v mírně teplé vodě. Aby tento historický výkon, který dodnes nebyl překonán, zvládl, trénoval Studer 18 měsíců a vybudoval si mimořádnou kapacitu plic. Dokázal mimo jiné snížit dechovou frekvenci na 12 dechových cyklů za minutu a rozvinul specifickou svalovou vytrvalost. Jedno z jeho tajemství? Protokol inspirovaný jednotkami Navy SEALs: trénink v apnoi, posilování v hlubokém bazénu a dokonce testy v hyperbarické komoře, uzavřeném prostoru, kde člověk čelí tlaku vyššímu než atmosférickému. Veškerá tato práce se nakonec vyplatila v podobě rekordu, který bude vzhledem ke specifičnosti výkonu jen velmi těžké překonat.

Doufejme, že tato výzva nebyla poslední, do které se Mike Studer pustil, nebo že se k němu při dalších pokusech přidají jiní snílci… a hlavně ti, kteří své sny dokážou proměnit ve skutečnost!