Nejbláznivější maratonské rekordy z Guinnessovy knihy rekordů

Maraton v obleku: elegance až do cíle

Uběhnout maraton je samo o sobě výzva. Ale zvládnout ho v třídílném obleku, to je úplně jiná disciplína. Své o tom ví Emmanuel Bonnier. Tento Francouz předvedl výkon stejně absurdní jako stylový: maraton dokončil za 2:40:52 v kompletním obleku. Bílá košile, pevně uvázaná kravata, společenské kalhoty a dokonce i oblekové boty. To vše samozřejmě posvětila Guinnessova kniha rekordů. Výkon sportovní i… sartoriální.

U Axela Ramponiho, který se o rekord v čase 2:49 neúspěšně pokusil, byl dress code na Pařížském maratonu o něco uvolněnější. Žádné vlněné sako ani kožené derby, ale GoPro v ruce, kšiltovka pevně na hlavě a bystrý pohled na dění kolem závodního pole. Jeho oblek představoval roli insidera, běžce-reportéra, který zachytí detaily, na něž při honbě za časem často zapomínáme. Jako pomrknutí na běžce, kteří výkon přetavují v show, příběh nebo poselství.

📌 Vtipný detail? Aby Guinness rekord uznal, kravata musí zůstat uvázaná až do cíle. O něco přísnější pravidla než u Stravy, ne?

V žabkách: pro ty, kteří chtějí opravdu trpět

Ve světě kuriózních rekordů některé výkony definitivně vykouzlí úsměv, přestože jsou naprosto působivé. Platí to i pro rekord v maratonu uběhnutém v žabkách, kde se samotný doběh do cíle v obuvi tohoto typu stává výkonem hodným zápisu do Guinnessovy knihy rekordů. Nebude patřit odvážnému běžci v sandálech, kterého jsme před několika týdny zahlédli na Pařížském maratonu, ale Alistairu Kealtymu, australskému běžci, který v dubnu 2019 na Almaty Marathonu v Kazachstánu zvládl maraton v žabkách za 3 hodiny, 37 minut a 32 sekund.

Pořádná výzva, protože běh v tak lehké a nevhodné obuvi vyžaduje kombinaci odolnosti, vytrvalosti a odvahy – zvlášť když víme, že kvalitní běžecké boty jsou u dálkových závodů obvykle naprostý základ. Alistair ale nebyl první, kdo se do toho pustil. Už v roce 2012 se o rekord pokusil Keith Levasseur, americký běžec, který dokončil Baltimore Marathon v žabkách. Jeho čas 2:46:58 Guinness oficiálně neuznal, přesto zůstává mimořádným výkonem. Zvlášť pro každého, kdo si někdy zkusil uběhnout 42,195 km v žabkách.

📌 Za zmínku stojí, že klapání žabek po 42 kilometrech je pro všechny běžce v okolí svého druhu psychické mučení.

Lednice na zádech aneb jak běžet s vlastním břemenem

Tony Phoenix-Morrison, přezdívaný „Tony the Fridge“, neuběhl jen tak nějaký maraton. Na zádech měl připevněnou 42kilogramovou lednici a tento výkon dokázal opakovat dokonce 100 dní v řadě. Za nápadem, který na první pohled působí naprosto šíleně, se skrývá příběh: Tony běhá, aby získal peníze na boj proti rakovině, která tvrdě zasáhla jeho rodinu. Lednice symbolizuje tíhu ztráty, boje a vzpomínek. Ze sportovního hlediska je to samozřejmě naprostý nesmysl.

Žádný kouč, který to má v hlavě srovnané, by takovou zátěž na 42 kilometrů neschválil. A přesto to dokázal. Pomalu, jistě a s pravidelností, která si zaslouží respekt. A především s působivým poselstvím: „Když unesou tohle moje záda, vy unesete i něco mnohem horšího.“ Spoustu následovníků nejspíš nenašel, ale na stupnici odvahy vystoupal Brit opravdu vysoko.

📌 Ponaučení? Každý běží s nějakou tíhou na ramenou. On doslova.

Vysoké podpatky: nejde jen o glamour

Uběhnout maraton je sport. Uběhnout ho v lodičkách na 7centimetrovém podpatku je sport pro extrémisty. Přesto to jedna běžkyně z Pau zvládla na Pařížském maratonu v roce 2019. A nešlo o pětiminutovou přehlídku: Christelle Doyhambehere potřebovala na zdolání 42 km 6 hodin a 4 minuty, přičemž její chodidla byla v cíli nejspíš ve stavu občanské války. Žádné tenisky schované v tašce ani trik z muzikálu. Jen bolest, glam a železná vůle. Upřímně, ani nejotrlejší účastníci Marathon du Médoc by nejspíš nezašli tak daleko.

📌 Zajímavost: Guinnessova kniha rekordů ani tady nežertuje. Aby byl rekord uznán, podpatky musí být vyšší než 5 cm a běžkyně je musí mít obuté od startu až do cíle. Ano, existuje na to i rozhodčí.

Obří dinosaurus: výkon z pravěku

V posledních letech se nafukovací kostým T-Rexe stal na sociálních sítích virálním hitem. Vidíme ho všude: na narozeninách, rozlučkách se svobodou, flash mobech… a nově i na maratonech. Jeden americký běžec zvládl 42,195 kilometru v kompletním kostýmu obřího dinosaura a cestou překonal rekord v této disciplíně. A nešlo o chůzi: může se pochlubit časem 3:59. V kombinaci s vedrem uvnitř kostýmu, téměř nulovou viditelností a vratkou rovnováhou se blížíme nadlidskému výkonu. Zároveň je to ale přesně ten druh výzvy, který na trati rozesměje úplně všechny. Tyranosaurus cválající po Champs-Élysées nebo přes Tower Bridge vydá za všechny motivační transparenty.

📌 K zamyšlení: když to dokáže dinosaurus, svůj desetikilometrový závod dokončíš taky.

Za každým neuvěřitelným kostýmem nebo absurdní lednicí se skrývá jednoduchá myšlenka: běh může být seriózní, aniž by se bral příliš vážně. Tyto kuriózní rekordy nabourávají zažité představy o sportu, který se někdy až příliš točí kolem výkonu, časů a medailí. Připomínají, že 42,195 km můžeme běžet pro dobrou věc, kvůli sázce, abychom pobavili kamarády, nebo prostě jen proto, abychom vyčnívali z davu. A upřímně, ve světě, kde všechno běží příliš rychle, možná přesně potřebujeme chlápka v kostýmu banánu, který sprintuje po Champs-Élysées.