3 chyby začínajícího maratonce

Velký den je tady a vy stojíte na osudové startovní čáře. Nohy netrpělivě podupávají, žaludek máte sevřený a srdce buší tak, že vám málem vyrazí z hrudi. Stoupá nervozita a s ní i riziko chyb, které mohou mít fatální následky. Typické jsou pro začínající maratonce, ale nevyhýbají se ani zkušenějším běžcům, které závodní stres trochu rozhodí.

✓ Tady jsou 3 chyby, kterým je lepší se vyhnout!

‘1 –– Naskočit do špatného vlaku (tedy do toho příliš rychlého)

Startovní čára. Směs netrpělivosti, dobré nálady a nervozity. Výstřel. A je to tady! Euforie davu, který se dává do pohybu v přemrštěném tempu borců vpředu, touha podat co nejlepší výkon, svěžest prvních minut: všechno vás vybízí zrychlit a věřit si na rychlost zajíce ze známé bajky. Rozběhnete se, popadáte dech a držíte se malé skupinky běžců, kteří vypadají, že mají tempo pod kontrolou a určitě běží správně. Říkáte si, že jste nastoupili do správného vlaku.

Velká chyba. Správný vlak je především ten, který odpovídá vašemu cílovému tempu, tedy tempu, jež dokážete udržet po celou trať. Místo hry na Speedyho Gonzalese a honění několika sekund na začátku maratonu, za které na konci závodu nejspíš draze zaplatíte, proto sledujte hodinky: držte se svého tempa a nenechte se strhnout. Postupně se startovní pole natáhne a poběžíte vedle soupeřů, se kterými případně vytvoříte menší skupinku.

Abyste poznali správný vlak, všímejte si běžců kolem sebe: poslouchejte jejich dech, sledujte krok a zkuste odhadnout, jestli jsou v pohodě, nebo už jedou na doraz. Běh s lidmi na podobné výkonnostní úrovni vám může výrazně pomoct, zároveň ale musíte umět využít podporu ostatních a odpoutat se od nich, když vás začnou vyvádět z vašeho závodu. Každopádně neváhejte z nesprávného vlaku vystoupit, místo abyste se tvrdohlavě drželi a nakonec se do cíle vůbec nedostali!

‘2 –– Loktat se lokty a šlapat ostatním na paty

Ááá, starty v davu, tlačenice, elektrizující atmosféra! Všechny ingredience jsou připravené k tomu, aby ve vzduchu jiskřilo. Pokušení prorvat se dopředu lokty může být velké, i kdyby to znamenalo šlapat sousedům na nohy. Jakmile se běžecké stádo dá do pohybu, někteří se lepí na paty ostatních, zakopávají o ně, strkají do nich, aby je předběhli… Nic nedokáže zvednout hladinu podráždění rychleji než kontakty (opravdu náhodné?) mezi závodníky. A pokud třenice skončí pádem nebo sprostými nadávkami, může se dostavit i panika.

Ano, jste ve stresu, protože běžíte svůj první maraton. Ano, chcete podat dobrý výkon a nepokazit si závod kvůli člověku před vámi, který vám stojí v cestě. Ale ne, není v pořádku myslet jen na sebe a uvolňovat si prostor na úkor ostatních. I když se někteří účastníci mohou chovat bezohledně, zůstaňte v klidu a chraňte si svůj osobní prostor: držte si odstup od ostatních běžců, pokud do někoho vrazíte, omluvte se… a hlavně to neprožívejte! Je to jen závod, nejde vám o život, a když na startu ztratíte pár sekund, nic vážného se neděje. Šetřete si energii na to, abyste závod zvládli co nejlépe a proběhli cílem s pocitem vítězství.

‘3 –– Vystartovat naplno… a pomalu umírat

Na startu maratonu se člověk snadno vžije spíš do role zajíce než želvy! Pokud máte v hlavě konkrétní čas, víte, jaké tempo musíte držet po celých 42,195 km, abyste svého cíle dosáhli. Jestli si chcete vzdálenost jen doběhnout bez ohledu na čas, budete muset vnímat své pocity a rozumně si rozložit síly. Žádný raketový start, po kterém na půlmaratonu zapnete výstražná světla!

Každopádně pokud uděláte chybu a začnete si hrát na zajíce, vězte, že podobnou zkušenost už nejspíš nikdy nebudete chtít zopakovat. Ano, rychlost v prvních kilometrech je opojná: vítr ve tváři, úsměv na rtech a euforie v srdci! Jenže postupně sílící pocit, že pomalu umíráte, a následný úplný kolaps, zatímco cíl je stále v nedohlednu, vás přimějí litovat počátečního přepálení.

Abyste nemuseli odevzdat startovní číslo ještě před cílem a především nezažili utrpení, doporučujeme dvě snadno proveditelné strategie:

➜ Před závodem si sestavte plán a držte se ho : Pokud víte, jaké tempo máte běžet, pečlivě ho dodržujte. Jestli chcete hlavně doběhnout jako finisher, vyrazte tak, abyste se cítili pohodlně, a tempo průběžně přizpůsobujte svým pocitům.

➜ Běžte s vodičem : Většina závodů nabízí tuto „službu“: běžec z pořadatelského týmu dostane vlajku s uvedeným cílovým časem. Vodič vám pomůže držet po celý závod pravidelné tempo. Obvykle se kolem něj vytvoří menší skupina, takže závod může mít příjemnou a solidární atmosféru. Je to skvělý způsob, jak běžet rovnoměrně a využít energii celého grupetta.

Maraton je stejně nelítostný jako krásný. Pro začátečníka může vyhnutí se těmto třem klasickým chybám, tedy příliš rychlému startu, zbytečné nervozitě v davu a vyčerpání všech sil v prvních kilometrech, rozhodnout o tom, zda si odnese bolestivý zážitek, nebo nezapomenutelnou vzpomínku. Když budete postupovat podle těchto jednoduchých, ale zásadních rad, výrazně zvýšíte své šance proběhnout cílem s úsměvem a hrdostí, že jste 42,195 km zvládli chytře a s pokorou. Hodně štěstí a hlavně… běžte tak akorát!