Spyrídon Loúis, navždy první

Na konci 19. století, po založení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v roce 1894, Pierre de Coubertin a jeho tým usilovně pracovali na prvním ročníku olympijských her. Francouzský představitel tehdy dostal dopis od Michel Bréal, významného lingvisty a filologa své doby, který se specializoval na antické Řecko. Ten ho důrazně vybídl, aby první hry uspořádal v Athénách a zařadil do oficiálního programu také maraton. Dnes, v éře rakety jménem Eliud Kipchoge, to může působit samozřejmě, tehdy však byla tato trať pouhou legendou. Legendou o řeckém poslovi Philippidès, který měl v roce 490 př. n. l. urazit přibližně 42 kilometrů z města Marathon do Athén, aby oznámil řecké vítězství nad Peršany v bitvě u Marathonu. Před dvorem pak zemřel vyčerpáním.

Maraton se zřejmě znovu dostal na scénu díky historickým znalostem Michel Bréal. Podle informací z Olympijského muzea v Lausanne měl Pierre de Coubertin od Bréala obdržet několik slov: „Pokud pojedete do Athén, můžete zkusit zjistit, zda by bylo možné uspořádat dálkový běh z Marathonu na Pnyx. Zdůraznilo by to antický charakter… Osobně si nárokuji čest zaštítit maratonskou trofej.“ Geniální nápad, který přinese své ovoce.

Neuvěřitelný osud Spyrídon Loúis, někdy označovaného také jako Spýros Loúis, začal právě u této myšlenky. Narodil se v roce 1873 v Maroússi v provincii Attika na sever od Athén, v chudých a pracovitých poměrech, a nic nenasvědčovalo tomu, že by ho čekala sláva. První olympijské hry se organizovaly narychlo a bylo potřeba sehnat běžce. Osudová křižovatka se blížila. Plukovník Papadiamantópoulos dostal za úkol uspořádat řeckou kvalifikaci na maraton a vzpomněl si na mladého vojáka, který během vojenské služby zaujal svou vytrvalostí a rychlostí při běhu. Legenda praví, že Spýros si vytrvalostní schopnosti vypěstoval při doprovázení svého otce na cestách po severním Řecku, kde rozváželi minerální vodu. Plukovník nakonec zapsal Spýros Loúis na startovní listinu maratonu spolu s dalšími 16 běžci, mezi nimiž byl i Francouz Albin Lermusiaux. Při kvalifikaci, která se běžela za nepříznivého počasí, se přitom nekvalifikoval. Na poslední chvíli dostal druhou šanci a nakonec byl přihlášen…

Když osud visí na vlásku

Ve 23 letech přešel Spýros Loúis z nenápadného a skromného života do světel reflektorů: vítězstvím v prvním maratonu v čase 2:58:50 se stal hvězdou celého národa, zvlášť když řecké výsledky v ostatních disciplínách byly zklamáním. Poslední kolo na olympijském stadionu absolvoval po boku řeckého krále Georgios I. a korunního prince Konstantina, před hrdým davem 100 000 nadšených diváků! O více než století později se v Řecku stále běhá „jako Louis“. Pro milovníky čísel je však jeho čas potřeba brát s rezervou: první maraton měřil přibližně 40 kilometrů. Oficiální vzdálenost 42,195 km se na olympijských hrách v Londýně objevila až v roce 1908.

Čtyřicet let po těchto událostech, před olympijskými hrami v Berlíně, kde byl vlajkonošem řecké delegace, vzpomínal: „Ten okamžik byl neuvěřitelný a dodnes si ho pamatuji jako sen… Padaly na mě větvičky a květiny. Všichni diváci křičeli mé jméno a vyhazovali klobouky do vzduchu…“ Neuvěřitelné na Spýrosu Loúisovi je, že se nikdy nepovažoval za sportovce a už nikdy nezávodil. Oslněný úspěchem, který pobláznil celý národ, se stáhl do své vesnice a odmítl všechny finanční odměny. Přijal pouze povoz, který mu usnadnil každodenní rozvoz vody.

Zemřel 26. března 1940 ve své rodné vesnici Maroússi, obklopen svými blízkými.

Objevte příběh Spyrídona Loúise podrobněji

Kdo si chce znovu prožít legendu Spyrídona Loúise, může si pustit film „It Happened in Athens“ (1962), dostupný zde. Jde o první hollywoodský film natočený o olympijských hrách v Athénách. Jeho děj se točí kolem prvního olympijského maratonu.